Šéf hlavní polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński ohlásil, že kontroverzní disciplinární komora nejvyššího soudu, která je součástí sporu Varšavy s Evropskou unií, bude zrušena. Příslušné změny mají být podle něj předloženy v září.
Předsedkyně polského nejvyššího soudu Malgorzata Manowská částečně zablokovala činnost kritizované disciplinární komory této justiční instituce.
Skoro 17 procent Poláků si myslí, že Polsko by mělo vystoupit z Evropské unie. Vyplývá to z průzkumu agentury SW Research, který zveřejnil deník Rzeczpospolita. Opačný názor vyjádřilo téměř 63 procent dotázaných.
Podmínky pro nezávislý soudní systém, pluralitu médií či boj s korupcí se v některých zemích Evropské unie od loňského roku zhoršily. Uvedla to dnes Evropská komise ve svém druhém ročním hodnocení stavu právního státu ve všech 27 členských zemích.
Soudní dvůr EU dnes vydal rozsudek o disciplinárním režimu polských soudců. Ve vleklém sporu o justiční reformu prosazenou polskou konzervativní vládou rozhodl, že je polský režim v rozporu s právem EU.
Polsko poslalo k Soudnímu dvoru Evropské unie žádost o zrušení předběžného opatření, které spočívá v okamžitém zastavení těžby v hnědouhelném dole Turów, píše dnes list Gazeta Prawna.
Maďarsko je homofobní, zpátečnické, a pokud se mu nelíbí principy Evropské unie, k jejichž dodržování se samo zavázalo, mělo by raději blok opustit. I taková ostrá slova zazněla v Evropském parlamentu, kde se rozohnila debata o utlačování sexuálních menšin.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Česko a Polsko začaly jednat o urovnání sporu kolem těžby v polském hnědouhelném dole Turów. Jak pokračuje česko-polské jednání? Jakou sklízí kritiku? A jakou roli ve sporu nyní hrají unijní instituce?
Situace kolem vlády práva a evropských hodnot v Polsku a Maďarsku se v poslední době zhoršuje. Před jednáním s ministry zemí Evropské unie to dnes ČTK řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
Česko dnes do Polska odeslalo návrh mezivládní dohody o hnědouhelném dolu Turów. Smlouva obsahuje podmínky, jejichž plnění Česko po Polsku chce před i po případném stažení žaloby podané k Soudnímu dvoru EU. Ve čtvrtek začne jednání.
Ochrana právního státu je pro Evropskou unii třaskavým tématem, zejména kvůli Polsku, Maďarsku a částečně i Česku. Teď navíc stojí i za sporem mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí.
Evropská komise dnes zažalovala Česko a Polsko u soudního dvora Evropské unie kvůli tomu, že nedovolují cizincům z Evropské unie vstupovat do politických stran.
Těžba v dole Turów může pokračovat dál, Polsko ale musí zaplatit Česku kompenzace ve výši 40 až 50 milionů eur (1 až 1,2 miliardy korun) a přezkoumat povolovací procesy. Tak zní návrh mezivládní dohody, jejíž rámec dnes odsouhlasila česká vláda.
Evropská komise přišla s novým nástrojem, kterým chce vymáhat dodržování principů právního státu. I přes kritiku europoslanců jej ale zatím neuplatňuje. Kdy přijde jeho čas? A sáhne Evropský parlament po žalobě na Komisi?
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
ČR podala na konci února k soudu EU žalobu na Polsko kvůli prodloužení těžby na dole Turów. Varšava po počáteční kritice nakonec usedla s Prahou k jednacímu stolu a rýsuje se dohoda, která by mohla spor vyřešit mimosoudně. Co lze od posledního vývoje očekávat?
Pokud chce Česká republika vyvinout další tlak na Polsko, aby přerušilo těžbu v hnědouhelném dole Turów, má možnost požádat Soudní dvůr EU, aby stanovil pokutu. Informovala o tom Evropská komise.
