Přinášíme další ze série rozhovorů s jedničkami volebních kandidátek do Evropského parlamentu. Tentokrát s Marcelem Kolajou (Greens/EFA), kvestorem Evropského parlamentu a lídrem pirátské kandidátky. Jak chtějí Piráti „opravit“ Green Deal? Je ve hře odchod od frakce Zelených? Poslechněte si novou epizodu podcastu Evropa zblízka.
Konec roku představuje čas pro reflexi uplynulých měsíců. V roce 2023 se celá planeta potýkala s důsledky globálního oteplování, mimo jiné s ničivými požáry.
Červnové jednání Evropské rady v pátek odpoledne skončilo. Premiéři a prezidenti členských zemí EU se dohodli na všech bodech jednání, krom jednoho. Dlouhá debata o migrační politice zůstala bez jakýchkoliv závěrů, a to kvůli blokaci ze stran dvou členských zemí – Maďarska a Polska.
Nad vývojem postoje nejsilnější vládní strany k reformě Společné zemědělské politiky (SZP) se v Respektu zamýšlí Ondřej Kundra. Ministr zemědělství Petr Gandalovič v současné době již nehovoří o škrtech v rozpočtu SZP, ale o odklonu od přímých plateb k financování rozvoje venkova. Jakou má šanci uspět doma i v EU?
Autor se zamýšlí nad rolí Evropské unie na Blízkém východě, konkrétně nad jejím postojem vůči hnutí Hamás.
Evropská komise pozvolna konkretizuje obraz priorit, které by měly být rozhodujícím způsobem respektovány těmi řešiteli projektů, kteří se budou v období let 2007 – 2013 ucházet o podporu z fondů EU. Na počátku prázdninového období vyhlášený Strategický rámec Společenství v oblasti kohezní politiky na období 2007 – 2013 již nabízí poměrně velmi konkrétní představu o tom, na jaké oblasti bude Evropská komise klást prioritní důraz při uvolňování peněz ze společného rozpočtu Unie.
Příspěvek „Zhodnocení absorpční kapacity v českých regionech“ je součástí sborníku z konference „Budoucnost strukturální politiky Evropské unie“, kterou na podzim 2004 v Praze uspořádal Institut pro strukturální politiku (IREAS). Zabývá se problematikou čerpání finančních prostředků z fondů a připraveností České republiky. Pozornost je věnována také podobě strukturálních fondů v programovém období 2007 – 2013.
Cílem této studie je analyzovat kritické body přípravy na využívání strukturální pomoci v České
republice po vstupu do EU – tedy absorpční kapacitu ČR.
Hlavní otázkou je, zda v době svého vstupu do EU bude Česká republika mít:
• vytvořené funkční implementační struktury a odpovídající lidské zdroje – institucionální
připravenost
• připravený dostatek kvalitních projektů – projektová připravenost
• dostatek prostředků na spolufinancování – zajištění spolufinancování
Jedna z nejcitlivějších oblastí evropského zemědělství, se v současné době potýká s celou řadou zásadních problémů, které odhalují, že zemědělství není v dobrém stavu a že provést určité kroky k nápravě je nezbytné. Evropské společenství si je nutnosti modifikace systému založeného na regulaci cen a trhu komodit, jehož kořeny sahají až do poválečného období poznamenaného zoufalým nedostatkem potravin, vědomé už od konce šedesátých let. V průběhu dalších desetiletí, kdy se evropská produkce potravin ukázala nejen jako dostatečná, ale dokonce nadbytečná, byly nastartovány mechanismy strukturálních změn, které měly vést k modernizaci a urychlit přizpůsobení zemědělského systému tržním podmínkám.
