Česká přepravní soustava má dostatečnou kapacitu na to, aby v případě přerušení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu mohla současný tranzit nahradit. V dopise adresovaném evropské komisařce pro energetiku Kadri Simson to napsal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
Tranzit ruského zemního plynu do Evropské unie potrubím přes Ukrajinu se vrátil na nedávné hodnoty. Ruská společnost Gazprom uvedla, že dnes pošle odběratelům v EU přes ukrajinské území 42,4 milionu metrů krychlových suroviny, informovala agentura Reuters.
Historie, ideologie i energetika vysvětlují současnou ambivalentní politiku Slovenska vůči Rusku. Slováci chtějí být jednou nohou v jádru EU, zároveň si ale nechtějí znepřátelit ruského souseda, říká v rozhovoru profesorka Darina Malová. Lze podobné postoje hledat i v Česku?
Polsko kritizuje návrh dohody, kterou chce Komise uzavřít pětiletý případ vedený proti monopolním praktikám společnosti Gazprom. Jak je na tom Česká republika a další země regionu?
Situace na trzích se zemním plynem se ve střední Evropě mění k lepšímu. Státy V4 zatím ale příliš nepokročily ve vytváření společného trhu, které si naplánovaly. Celý projekt by podle odborníků potřeboval znovu zformulovat.
„Pokud by nové propojení mělo ještě snížit tranzit ve stávajícím potrubí, přinese to nevyhnutelně vyšší jednotkové náklady na jeho údržbu,“ říká k projektu Stork II předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková v druhé části rozhovoru pro EurActiv.cz
Česko a Polsko se dohodly na pokračování projektu plynového propojení Stork II, jehož realizace byla podle dřívějších informací ohrožena. Případná dotace z EU teď ale bude vyžadovat novou žádost.
