Válka na Ukrajině a energetická krize změnily přístup Evropy k využívání energetických zdrojů a urychlily přechod na ty udržitelnější. Česká ekonomika, která je ze značné části založená na těžkém průmyslu, se ale v mnohém od zbytku Evropy liší.
Země Evropské unie se dnes opět nedokázaly shodnout na podmínkách omezení cen plynu, o jejichž stanovení se pokoušejí již několik měsíců. Více než osmihodinové jednání ministrů energetiky však přineslo sblížení postojů a šance na dohodu bude na dalším jednání příští pondělí.
Evropské země nyní čelí největší výzvě v oblasti energií od dob plynové krize v roce 2009. Řešení leží nejen na bedrech EU, ale i na jednotlivých členských státech, včetně Česka.
Evropská komise navrhla stanovit nejvyšší prodejní cenu plynu v klíčovém virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku na 275 eur (6700 Kč) za megawatthodinu (MWh).
Návrhy na nouzové omezení cen plynu v případě výrazného zdražení, na jeho společné nákupy a vzájemnou solidaritu získaly velkou podporu členských zemí Evropské unie.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu k debatě o tom, jak dále omezit dopad vysokých cen energií na obyvatele a firmy v Unii.
Česku v novém energetickém balíku Evropské komise (EK) chybí explicitní návrh na zastropování ceny plynu určeného pro výrobu elektřiny. Na dnešním jednání sněmovního evropského výboru to řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Evropská komise (EK) navrhla vytvořit mechanismus, který by v nadcházející zimě umožnil dočasně omezit velkoobchodní cenu plynu.
Mezi zeměmi Evropské unie přetrvávají některé rozdíly v pohledu na omezení cen plynu a ani nadcházející summit tuto otázku zcela nevyřeší.
České předsednictví hostilo v pátek 7. října neformální summit Evropské rady. Sedmadvacítka jednala o tom, jak řešit vysoké ceny energií, ale nedosáhla žádného konkrétního řešení. Ostatně se to od ní ani neočekávalo.
Členské země Evropské unie se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv.
Mimořádné jednání o krizovém plánu na zmírnění dopadů rekordně vysokých cen energií mají dnes na programu ministři energetiky zemí Evropské unie. Schválit by měli kompromisní návrh připravený českým předsednictvím, který počítá se zdaněním příjmů elektráren či producentů fosilních paliv.
Skupina zemí požádala Evropskou komisi, aby ministrům předložila návrh stanovení maximálních velkoobchodních cen zemního plynu.
Poškození plynovodů Nord Stream v Baltském moři způsobily úmyslné útoky, domnívají se evropští politici. Zatím ovšem není jasné, co přesně poškození způsobilo, podle Dánska bude místo možné prozkoumat nejdříve za týden.
Je pokrytecké, že se chceme odpojit od plynu z Ruska, protože diktátorský režim napadl Ukrajinu, a naopak utužujeme vazby v oblasti plynu s diktátorským režimem Ázerbájdžánu, který napadl demokratickou Arménii, říká v podcastu Evropa zblízka europoslankyně Markéta Gregorová.
Vývoz plynu z Ruska do Evropské unie v letošním roce klesne o 50 miliard metrů krychlových, což je třetina loňského objemu 150 miliard metrů krychlových. Podle agentury Interfax to dnes řekl místopředseda ruské vlády Alexandr Novak.
Komise navrhuje omezit příjmy výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů, kteří nyní mají nebývalé zisky díky rekordnímu růstu cen. Oznámila to dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, podle níž krizové opatření přinese zemím EU 140 miliard eur.
Jak hodlá EU řešit energetickou krizi? Jaké plány má Česko? A jaký vývoj můžeme čekat ve válce na Ukrajině? Poslechněte si podcast Evropa zblízka s náměstkem ministra pro evropské záležitosti a šerpou premiéra Tomášem Pojarem.
