Opoziční poslanci dnes převezmou otěže nad agendou britského parlamentu a budou se snažit zabránit brexitu bez dohody dalším odkladem. Ten ale vláda odmítá a hrozí vypsáním nových voleb ještě před 31. říjnem.
V Británii to vře čím dál více. Část konzervativců chce zablokovat případný brexit bez dohody, lídr labouristů je vyzývá ke společnému svržení vlády. Premiér Johnson obvinil spolustraníky z „kolaborace“, podporu pro své plány naopak našel u Donalda Trumpa.
Britská vláda plánuje s EU uzavřít novou rozvodovou dohodu, přestože s tím Brusel nesouhlasí. Londýn se proto připravuje i na neřízený odchod, vyhradil pro to miliardu liber i nový investiční fond. Podle podniků to ale stačit nebude.
Británie má nového předsedu vlády. V boji o premiérské křeslo zvítězil favorizovaný konzervativní kandidát Boris Johnson. Svého protikandidáta, ministra zahraničních věcí, Jeremyho Hunta porazil bývalý starosta Londýna v poměru 66 % ku 33 % hlasů.
V Británii se schyluje k výměně vládních lídrů. Osud brexitu je však nejasný. Favorit Johnson chce z Unie odejít za každou cenu na konci října. V tom mu ale brání britský parlament. S takovým scénářem nesouhlasí ani členské státy Unie.
V Bruselu se dnes dál jedná o brexitu. Po premiérce Mayové se s představiteli Unie sešel také lídr opozičních labouristů Corbyn. K významnému průlomu se ovšem neschyluje.
Britská premiérka Theresa Mayová bude dnes večer v Bruselu vyjednávat o podmínkách odchodu země z Evropské unie. Velkým tématem bude i tzv. irská pojistka.
Britská premiérka Theresa Mayová a ministr financí Philip Hammond upozorňují na to, že pokud Dolní sněmovna příští týden nepřijme dohodu o brexitu, alternativou jsou pouze odchod Británie bez dohody nebo její setrvání v Unii.
Bude-li v EU zavedena digitální daň, může to omezit hospodářský růst, který je závislý na malých domácích firmách. Brusel takový argument odmítá. Velké americké firmy by se s novými náklady vypořádaly lépe.
Jedni chtějí úplnou odluku od EU, druzí zase dohodu à la CETA, třetí alespoň nějakou dohodu. Jasno v tom není jak mezi EU a Spojeným královstvím, tak ani v samotné vládní straně britské premiérky Mayové.
Na výzvu Komise se na odchod Velké Británie z Unie bez dohody začínají připravovat třeba Francie nebo Německo. Podle Mayová ale brexit bez dohody nemusí mít takový dopad, jak se očekává.
Evropské fondy hrají v britském univerzitním výzkumu důležitou roli. Zatím není jasné, jak Spojené království nahradí jejich výpadek po odchodu z Evropské unie.
Tusk čeká na návrh Londýna, který by vyřešil irské hranice po odchodu Británie z EU. Mayová ale stále mlčí.
Britská ministerská předsedkyně i její ministři během příštích týdnů vystoupí s projevy, ve kterých objasní, jak si představují odchod své země z EU.
Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu představitelé USA slíbili Britům sjednání atraktivní obchodní dohody po vystoupení země z EU. Na globální obchod ale mají obě strany odlišný názor.
Po dlouhých měsících vyjednávání o klíčových bodech vystoupení Británie z EU nebylo dosaženo žádného výrazného posunu. Evropský parlament proto odmítá, aby se nyní začalo jednat o přechodných ustanoveních či budoucích vztazích Unie a Spojeného království. Jednání o brexitu také komplikuje nejednotnost lídrů britských konzervativců.
Vyjednávání o brexitu se sice mírně komplikují debatami v londýnském parlamentu, premiérka Theresa Mayová chce ale jejich hlavní část stále uzavřít do dvou let. Na podmínkách odchodu se však s Bruselem nemusí vůbec dohodnout. Pro tento případ má Mayová záložní řešení.
