Ministr zemědělství Miroslav Toman dnes v Bruselu jednal s eurokomisařem Philem Hoganem. Shodli se na tom, že budoucí rozpočet pro unijní zemědělce by měl zůstat ve stejné výši jako doposud. Jestli se tak stane ale není vůbec jisté.
Europoslanci nevědí, jaká je pozice ČR k budoucí společné zemědělské politice, Evropský parlament ale bude mít rozhodující hlas v konečném hlasování.
Zemědělství trápí stárnutí farmářů a mladší se do agrárního sektoru příliš nehrnout. Příčinou je omezený přístup k půdě, migrace z venkova do měst i negativní mediální obraz.
Komise předložila první iniciativu na ochranu opylovačů, hlavně včel, ale i dalšího hmyzu důležitého pro opylení rostlin. Chce lépe monitorovat jejich počty, druhy a úbytky. Projekty vychází z návrhu českého europoslance Pavla Poce.
Po roce 2020 bude evropské zemědělství méně byrokratické, více zaměřené na nové technologie a životní úroveň zemědělců se zvýší. Právě to jsou tři hlavní důvody, proč by měli evropští zemědělci do sektoru investovat, myslí si eurokomisař Phil Hogan.
Členské země budou mít v rozdělování zemědělských dotací volnější ruku, aby mohly investovat evropské peníze tam, kde je to nejvíce potřeba. Jaké další změny se chystají? Odpovídá eurokomisař pro zemědělství Phil Hogan.
Ministr zemědělství v demisi, Jiří Milek, včera v Bruselu otevřel téma afrického moru prasat. Evropské země by podle něj měly více spolupracovat v boji proti této nebezpečné nákaze. S eurokomisařem pro zemědělství také jednal o budoucnosti společné zemědělské politiky. Obhajoval před ním dotace pro velké agrární podniky.
Brusel zemědělcům přestane nařizovat konkrétní opatření a zodpovědnost převezmou členské státy. Komise jen bude dohlížet na to, by plnily předem dohodnuté cíle a strategie, jinak země nebudou mít nárok na finance. Pro český venkov to však může vzhledem k výsledkům voleb znamenat nebezpečí.
Členské země dnes měly poslední příležitost k tomu, aby prodloužily licenci pro prodej glyfosátu, látky, která může mít neblahý vliv na lidské zdraví. Příležitosti využily, a to i přes odpor více než milionu občanů EU.
Athénám se nelíbí, že jogurty vyrobené v Česku jsou označovány jako „řecké“. S problémem se již před rokem obrátily na Evropskou komisi, která jim dala za pravdu. Řecké jogurty, které nejsou z Řecka, jsou však stále na českých pultech a ČR trvá na svém – o klamání spotřebitele podle ní nejde.
Precizní zemědělství nabízí řadu výhod. Dokonce může zemědělcům ulehčit práci spojenou s administrativou a papírováním. Kontroly a inspekce totiž v budoucnu možná nahradí satelitní snímky a data.
Několika státům EU v čele s Řeckem se nelíbí, že se na čínském trhu objevují potraviny, které se tváří jako produkty z EU. Podávají tak na čínskou stranu žalobu. Komise se rozhodla jejich snahám nebránit, ačkoliv už od června probíhají jednání o bilaterální smlouvě s Pekingem, která by ochránila dvě stovky potravin včetně českého chmele a českobudějovického piva.
Vyšší důvěra spotřebitelů v bioprodukty, zapojení více ekofarmářů a podpora udržitelného rozvoje ekologického zemědělství. To slibuje revize dvacet pět let starých předpisů EU pro bioprodukty, která je téměř u konce. Problematickým bodem je ale používání pesticidů a úprava kontrolních mechanismů.
Malí zemědělci mají při vyjednávání s velkými potravinářskými firmami nebo obchodními řetězci slabší pozici. Kvůli tomu mohou mít třeba nižší zisky, než by bylo férové. Evropská komise hledá napříč Unií názory na to, jak problém řešit.
Evropští i ruští zástupci znovu prodloužili vzájemné hospodářské sankce, které byly uvaleny kvůli ruské anexi Krymu a konfliktu na východě Ukrajiny. Po třech letech jejich platnosti se zdá, že obě strany euroasijské pevniny se s ekonomickými problémy postupně vypořádávají. Situace na komoditních trzích se stabilizovala. V Česku dnes výrazněji trpí zejména ovocnáři.
Společná zemědělská politika EU se vydává na cestu směrem k jednoduchosti a užitečnosti. Vyžádali si to jak ministři zemědělství, tak i samotní farmáři. Otázkou zůstává, jaké jsou její konkrétní nedostatky a jak by se měla politika změnit.
