Peníze z evropského rozpočtu do Česka plynou hlavně na takzvanou politiku soudržnosti, která má zmenšovat rozdíly mezi různě vyspělými státy a regiony. Do budoucna se ale bude muset ČR připravit na jiný způsob financování.
Výhodou České republiky v současné době je, že nejen nepatří do skupiny ekonomických potížistů či přímo těch, vůči nimž byla přijímána stabilizační a záchranná opatření, ale naopak její nynější nadprůměrná ekonomická kondice představuje kapitál, který by měl být zhodnocen a zužitkován ve prospěch našich zájmů v EU a jejich obhajoby.
Přijetí eura má své náklady i přínosy jak v ekonomické, tak v politické rovině. Nemusí být ale pravda, že prozatimní setrvání mimo eurozónu vyřadí Česko z hlavního proudu integrace. Jak se na dvourychlostní Evropu dívají ekonomové, co by podle odborníků způsobilo posílení eurozóny na úkor zemí neplatící eurem a jaké výhody či rizika by přijetí společné evropské měny přineslo českým podnikům?
EU se bude muset více starat o svou bezpečnost a obranu a vyrovnávat se s migračními tlaky. Zároveň by chtěla být i nadále jedním z nejvýznamnějších poskytovatelů humanitární a rozvojové pomoci a stát v čele boje proti změně klimatu. To vše se promítne i do příštího víceletého rozpočtu EU, který bude navíc ovlivněn odchodem Spojeného království. Náš factsheet ukazuje, jak evropský rozpočet funguje v současnosti a jak by se mohl proměnit.
V EU začínají jednání o budoucnosti evropského rozpočtu. Tedy i o tom, kolik miliard eur půjde do evropských fondů. Z těch je financována politika soudržnosti, umožňující stírání rozdílů mezi chudšími a bohatšími regiony. Česko má v současném rozpočtovém období k dispozici více než 620 miliard korun. Tato částka by ale mohla být v budoucnu nižší. Europoslanci jsou proti.
Česká republika stále váhá nad vstupem do eurozóny. Státy, které již platí eurem, přitom čekají rozsáhlé změny. Komise je navrhla v diskusním dokumentu o prohloubení hospodářské a měnové unie.
Česko bohatne, a bude tak mít v příštím rozpočtovém období méně peněz z evropských fondů. Přijít by ale mohly ještě výraznější změny, jako vznik samostatného rozpočtu eurozóny, které by byly pro Česko nevýhodné.
Evropská komise otevřela diskusi o prohloubení hospodářské a měnové unie. Bez efektivního jednotného vnitřního trhu však lze o nástavbě v podobě měnové unie jen těžko hovořit.
Po velmi dlouhé době, přerušené hlubokou ekonomickou krizí, začíná obrátky nabírat téma, které se dosti zajídá řadě zemí střední a východní Evropy. Je jím téma společného (a/nebo) koordinovaného daňového základu korporátní daně, které je nyní zřejmě nejzásadnějším bodem daňové agendy EU.
Odchod Británie z EU může přibrzdit hospodářský růst starého kontinentu. Prognózy nezaměstnanosti zůstávají ale příznivé. Poslední čísla Eurostatu ukazují, že počet lidí bez práce v Unii trvale klesá. Rekordní čísla hlásí vedle Německa také Česko. Nezaměstnanost je však pořád velkým problémem mezi jižními státy EU, kde dosahuje i dvouciferných hodnot.
Nástup do nového roku by snad mohl, minimálně optikou názvů agendy, kterou se Evropská komise aktuálně zabývá, svědčit o tom, že dochází velmi pozvolna k tolik potřebné a prospěšné katarzi témat směrem k těm podstatným pro EU jako celek. Důkazem budiž třeba balíček opatření, který usiluje o odstranění bariér mezi členskými státy v sektoru služeb, tedy shluku odvětví, jež se v souhrnu podílejí na HDP EU téměř 70 % a v jejichž případě se o jednotném trhu hovořit nedá ani náhodou.
Pokud se na události minulého týdne v EU díváme ekonomickýma očima, nemohly sledovat prioritnější událost, než byl výkop dalšího kola Evropského semestru, tentokrát pro rok 2017.
Bylo by iluzí se domnívat, že po lekci, kterou uštědřil britský volič procesu evropské integrace letošního 23. června, kdy navíc řada argumentů, které byly v souvislosti s referendem diskutovány, měla zcela racionální povahu, se téměř 60 let trvající institucionální a administrativní mašinerie během necelého půl roku přesměruje na zcela jiný – efektivnější, smysluplnější výkon své správy.
Přelom července a srpna je v bruselském unijním společenství vždy předzvěstí počínajícího letního spánku, jenž obvykle potrvá do prvních zářijových dnů. V letošním roce však bude tento spánek obzvláště neklidný.
Proces discharge, tedy schvalování účetní závěrky unijních institucí, by neměl být omezen jedním rokem, ale měl by představovat běh na dlouhou trať. Instituce, jejichž hospodaření prochází kontrolou, by se měly z chyb poučit a do budoucna zlepšit svůj přístup k vynakládání peněz z rozpočtu EU. I na to upozorňuje zpráva o hospodaření Evropské komise, kterou nedávno schválili europoslanci.
Evropští poslanci dnes kolem poledne schválili udělení rozpočtového absolutoria Evropské komisi. Přihlásili se tak k novému přístupu k rozpočtu EU, který se opírá o flexibilitu, lepší zaměření na výsledky a v neposlední řadě i na lepší kontrolu a nižší počet priorit.
Aby mohla EU fungovat a realizovat v členských státech důležité projekty zaměřené například na podporu ekonomiky, zajištění udržitelného růstu či posílení bezpečnosti, jsou k tomu zapotřebí finanční prostředky. Ty EU čerpá ze společného rozpočtu. Jak ale rozpočet vzniká a jak probíhá jeho kontrola?
