Dosažení klimatické neutrality EU se neobejde bez soukromých zdrojů, i proto je finanční sektor klíčovou součástí přechodu k zelené ekonomice. Ačkoliv banky v posledních letech berou dopad investic na životní prostředí stále více v úvahu, nadále financují i „špinavé“ aktivity. Může to změnit nová evropská taxonomie?
Jednou z největších výzev nové české vlády bude post-pandemický návrat k rozpočtově odpovědné politice. Pouze škrtat a přerozdělovat ale nestačí, ruku v ruce s tím by měla přijít i změna ve veřejném financování a daňová optimalizace.
Evropská unie kvůli pandemii dočasně zavřela oči před nadměrným utrácením svých členských zemí. V současné době se jedná o tom, jestli je má zase naplno otevřít, nebo jen pootevřít.
Ministři financí zemí EU posvětili český plán obnovy. Do tuzemska tak v následujících měsících může přitéct 7 miliard eur (zhruba 180 miliard korun). Peníze poputují do digitalizace státní správy i firem, do obnovitelných zdrojů energie nebo třeba do výstavby onkologického centra.
Směrem k zelené budoucnosti se vydává i finanční a bankovní sektor. Nová legislativa EU, tzv. taxonomie, není jen o tom, jaké zdroje nebo činnosti budou považovány za ohleduplné k životnímu prostředí. Má zejména podpořit zelené investice.
Bezprecedentní krize si žádá bezprecedentní řešení. Evropský rozpočet nabobtnal o nové fondy, které mají pomoci členským státům zvládnout pandemii covid-19. Česku se tak otvírá jedinečná příležitost porazit krizi a přidat se do spolku bohatých států.
Evropský parlament v úterý schválil vytvoření dlouho připravovaného programu InvestEU, který má přilákat soukromé investice. Jeho předchůdce, Evropský fond pro strategické investice, pomohl rozjet například společnost BioNTech.
Právě dnes mohou začít členské země EU oficiálně posílat Evropské komisi národní plány obnovy, které jsou podmínkou pro čerpání prostředků z fondu obnovy. Jaké další „evropské“ finanční příležitosti má Česko v následujících letech k dispozici?
Koncept evropské přidané hodnoty se nejvíce spojuje s projekty, které jsou spolufinancovány z EU, a mají tak přispívat nejen k lokálním potřebám, ale také k evropským cílům. Měřit přínos vynaložených prostředků však není zrovna jednoduchý úkol.
Pokud se EU na podobě nového víceletého finančního rámce neshodne do konce roku, může nastat rozpočtové provizorium. To podle ekonoma Petra Zahradníka sice nepředstavuje tak vážný problém jako u národních rozpočtů, dobrou zprávou by ale nebylo.
Evropská komise má ambiciózní ekonomické plány, trochu však zapomíná na to, že k nim potřebuje souhlas členských států. Klíčová je především shoda na nových zdrojích rozpočtu, které poslouží ke splacení společně vypůjčených peněz.
Minulý týden se kvůli sporným nominacím české vlády dostal do širšího povědomí Evropský hospodářský a sociální výbor, poradní orgán EU. Jaké má pravomoci, kdo v něm zasedá, a proč nemá za úkol reprezentovat názory vlád?
Součástí plánů Evropské komise na obnovu evropských ekonomik je i ambice zmobilizovat veřejné a soukromé investice. Část z nich má přijít skrze dlouho připravovaný program InvestEU.
Výpadek příjmů v důsledku koronavirových opatření ochromil malé a střední podniky. Evropské vlády vydávají za účelem jejich záchrany podpůrná opatření, ať už v podobě přímé, či nepřímé pomoci. Jak se na tom podílí unijní peníze? A co bude dál?
Od prosince mohou lidé v Plzni využívat prodlouženou tramvajovou trať z Lochotína na Bory, která má ulehčit život nejen studentům Západočeské univerzity. Dlouho očekávaný projekt vznikl skrze tzv. integrované územní investice, do kterých putují peníze z evropských fondů.
V portugalském městě Beja se v sobotu 1. února sešli zástupci skupiny členských zemí EU, kterým se nelíbí navrhovaná podoba příštího víceletého rozpočtu Unie, a chtějí ji změnit. Český premiér Babiš tradičně nešetřil kritikou na adresu Evropské komise.
Cesta ke klimatické neutralitě, kterou země EU schválily na prosincovém summitu Evropské rady, dopadne zejména na regiony ekonomicky závislé na těžbě a spalování uhlí. S „očištěním“ jejich ekonomik by měl pomoci nový transformační fond.
Pátá největší světová ekonomika a druhá největší evropská ekonomika odchází z Unie. Jaký ekonomický dopad bude mít brexit?
