Evropská komise v červenci představila návrh nového víceletého rozpočtu EU na roky 2028-2034. Má rekordní objem i zcela novou strukturu. Co návrh přináší a co to znamená pro Česko?
V Evropě i v Česku rostou výdaje na obranu, sociální systém nebo zdravotnictví, vědci a inovátoři tak musí využívat veřejné prostředky efektivněji. Cestou k tomu je méně priorit a častější spolupráce, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz Michal Pazour.
Země jako Itálie, Řecko nebo Polsko umí vedle dotací chytře využívat i moderní způsoby financování z EU, jako jsou tzv. finanční nástroje. Česko je v tomto ohledu pozadu a může na to do budoucna doplatit.
V Česku se pomalu ale jistě formuje pozice k tomu, jak by měl vypadat nový víceletý finanční rámec EU. Zatímco navýšení rozpočtu skrze vyšší příspěvky členských států nejsou pro tuzemsko červenou linií, společný dluh ano. Až na jednu výjimku.
V EU začala na politické úrovni debata o tom, jak bude vypadat budoucí dlouhodobý rozpočet. Diskuse jsou na začátku a variant je na stole hned několik. Už nyní je ale jasné, že jednání se mohou zkomplikovat více, než je zvykem.
Unijní země a europoslanci se koncem listopadu shodli na podobě rozpočtu EU na rok 2025, stalo se tak až po vyjednávání v tzv. dohodovacím výboru. Jak tedy „kompromisní“ rozpočet vypadá? A jak by mohly rozpočty vypadat v budoucnu?
Evropané neumí využít sílu peněz na svých účtech, v cestě mají byrokratické i mentální bariéry. Nakopnout evropskou ekonomiku má unie kapitálových trhů, která je teď o kousek blíž. Zpozornět by měly české firmy s ambicemi najít zahraniční investory.
Ministerstvo financí (MF) a Česká národní banka (ČNB) doporučují, aby vláda zatím neurčovala termín pro přijetí společné evropské měny ani pro vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je předstupněm eurozóny. Společný materiál obou institucí projedná kabinet ve středu.
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) dnes jmenoval svým zmocněncem pro vstup do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II a přijetí eura ekonoma Petra Zahradníka. Informaci přinesly jako první Hospodářské noviny.
Více než 800 miliard eur. To je objem obálky s názvem NextGenerationEU, na kterou si Unie půjčuje na finančních trzích. Dluh má splatit do roku 2058. Pomoci mají nové zdroje rozpočtu, které dostaly ve čtvrtek 9. listopadu zelenou od europoslanců.
Euro sem, euro tam. Právě k přesměrování evropských peněz v existujících fondech má sloužit tzv. STEP, neboli Platforma strategických technologií pro Evropu. Zdroje má přesměrovat konkrétně do třech pro budoucnost strategických oblastí: digitálních, čistých a bio-technologických. Co přinese Česku?
Evropská unie v posledních týdnech řeší revizi víceletého rozpočtu. Jak napjatý pod tlakem krizí unijní rozpočet je? A co od revize čekat? V podcastu Evropa zblízka odpovídá ekonom Petr Zahradník.
Vláda v rámci konsolidace veřejných financí hodlá sáhnout na dotace. Nejenže se chystá seškrtat ty národní, ministerstvo financí plánuje „utáhnout opasek“ i v těch unijních. Návrh ministerstva, který snižuje spolufinancování dotačních projektů ze státní kasy, má po létě projednat vláda.
Polsko využije půjčku ze svého Národního plánu obnovy na výstavbu polovodičové továrny společnosti Intel za šest miliard eur. Česko tak ambiciózní není, a to i kvůli obavám o veřejné finance. Takový přístup ale může být krátkozraký.
Evropská unie se kvůli pandemii společně zadlužila, v té chvíli ale nebylo jasné, jak tyto peníze splatí. Na scénu tak přicházejí nové vlastní zdroje rozpočtu, které mohou do budoucna zásadně překopat způsob, jak Unie financuje svůj chod.
Fond obnovy, se kterým přišla Evropská unie, aby oživila evropské ekonomiky po koronavirové krizi, státům nepřináší jen dotace, ale i půjčky, a to konkrétně z tzv. nástroje pro oživení a odolnost. Česko o takovou půjčku zájem má. Zda si další miliardy z EU půjčí má rozhodnout do konce roku vláda.
Evropská unie od počátku ruské agrese na Ukrajině, tedy od 24. února 2020, rozjela různé mechanismy pomoci nebo naopak sankcí. Jak konkrétně vypadá unijní finanční pomoc Ukrajině?
Evropská pravidla zatím nedokázala donutit extrémně zadlužené státy, aby se začaly chovat zodpovědně. Komise tak navrhuje nový, individuální přístup. V novém balíčku ale zároveň chybí návod, jak se od bezhlavého utrácení během krizí vrátit do rozumných mantinelů.
