Český eurokomisař Jozef Síkela se v dopise zaslaném předsedkyni Evropské komise (EK) Ursule von der Leyen postavil proti klimatickým plánům, které ve středu EK představila. Napsal to německý časopis Der Spiegel.
Česko nesouhlasí se stanovováním dalšího klimatického cíle, jak ho dnes navrhla Evropská komise (EK). Je potřeba mít na paměti prosperitu a ekonomické aspekty, řekl dnes po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). EK navrhla jako závazný cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent ve srovnání s rokem 1990.
Evropská komise dnes představila návrh klimatického cíle, který by měl nasměrovat EU k uhlíkové neutralitě v roce 2050. Podle návrhu má EU do roku 2040 snížit čisté emise skleníkových plynů o 90 %. Redakce vysvětluje, jak by měl cíl fungovat.
S blížícími se sněmovními volbami v říjnu 2025 zůstává otázka podpory Ukrajině jedním z hlavních zahraničněpolitických témat. Zatímco vládní strany prosazují pokračující pomoc a podporu integrace do EU, část opozice odmítá dodávky zbraní a upozorňuje na rizika.
Evropští lídři se ve čtvrtek (26. června) sešli v Bruselu na celodenním summitu. Jednomyslně podpořili prodloužení stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. O podobě nového, v pořadí 18. balíčku, se ale dohodnout nedokázali.
Vrcholní představitelé 27 členských zemí EU potvrdili své obavy ze zhoršující se bezpečnostní situace ve světě. Unie podle nich musí masivně investovat do obrany a zaměřit se na zlepšení vojenské mobility.
Česká vláda rozvířila na evropské úrovni debatu o tom, jak zabránit prudkému růstu cen nových emisních povolenek pro silniční dopravu a budovy. Stávající evropská legislativa sice obsahuje pojistky proti výkyvům, podle české vlády ale není jisté, zda budou skutečně fungovat.
Evropští spojenci se nemusejí obávat, pokud jde o závazek Spojených států vůči Severoatlantické alianci, uvedl dnes v Haagu generální tajemník NATO Mark Rutte.
Český prezident Petr Pavel podporuje prohloubení evropské obranné spolupráce, nevnímá to ale jako alternativu k Severoatlantické alianci (NATO), nýbrž jako „alianční evropský pilíř“. Česká hlava státu to řekla na květnové pražské konferenci Evropa jako úkol.
Evropská unie vůči Rusku zvýší sankční tlak, režim ruského prezidenta Vladimira Putina zatím neprokázal ochotu k ukončení války proti Ukrajině. Dnes to před začátkem summitu Evropského politického společenství prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Česko podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila prověří možnost rychlejšího vydávání potvrzení o beztrestnosti ukrajinským uprchlíkům, aby mohli vykonávat některá povolání. Vystrčil to dnes uvedl po jednání vedení horní parlamentní komory s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Generální prokuratura Ukrajiny eviduje více než 159 tisíc případů údajných ruských válečných zločinů. Na jejich vyšetřování se podílí také Polsko, Česká republika a Slovensko. Ve všech třech zemích je však veřejná debata o těchto zločinech spíše v pozadí.
Úspěch České republiky závisí na tom, jak se změní celá Evropa a jak zareaguje na současné mezinárodní výzvy. Nyní ji brzdí nadměrná regulace. Na dnešní konferenci Česko na křižovatce III to uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
Evropská unie usiluje o dohodu se Spojenými státy o clech, nestojí o celní války. Pokud ale neuspěje, musí přijít s protiopatřeními, řekl dnes po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).
Některé evropské státy prosazují, aby Evropská unie Rusku zabavila jeho zatím jen zmrazený majetek v Evropě, a získané peníze pak poslala Ukrajině. To je ale právně velmi problematické, na stole navíc neleží žádný konkrétní návrh.
Zatím nenastal čas rušit sankce proti Rusku, které pokračuje v agresi proti Ukrajině. Po dnešním pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev to prohlásili britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Olaf Scholz, podle něhož by bylo chybou ustupovat Rusku.
V Paříži se ve čtvrtek uskuteční setkání o míru a bezpečnosti na Ukrajině, které svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Českou republiku bude zastupovat premiér Petr Fiala. Podle Elysejského paláce se očekává účast zástupců 31 zemí z EU a NATO, včetně Kanady, Británie a Norska.
Prezidenti a premiéři členských států EU se na summitu v Bruselu opět zabývali budoucností evropské obrany. Vyzvali k urychlení práce na návrzích, které nedávno předložila Evropská komise, plyne z informací diplomatických zdrojů.
