Evropská komise dnes schválila čtvrtou žádost Česka o platbu ve výši 1,83 miliardy eur (45 miliard Kč) v rámci mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. EK o tom informovala ve svém prohlášení.
Rok 2020 je plný novinek. Jednou z nich je i společné zadlužení zemí EU ve snaze nastartovat ekonomiku po zdrcující pandemii. Nevymstí se jim ale do budoucna takový krok? Odpovídají čeští ekonomové.
Česko v současnosti plní dvě ze čtyř hospodářských kritérií nezbytných pro zavedení eura. Zatímco podmínky týkající se stavu veřejných financí a úrokových sazeb splňuje, nevyhovuje z hlediska cenové stability a směnného kurzu.
Ekonomikám zemí platících eurem pomůže při zotavování i Evropský stabilizační mechanismus, známý z řecké dluhové krize. Přísné podmínky čerpání úvěrů se mají rozvolnit, najít kompromis mezi Itálii na jedné a Nizozemskem na druhé straně však může být ještě složité.
Míra spolufinancování ze strany EU v příštím programovém období výrazně poklesne. Může to způsobit úbytek zájmu o dotace ze strany žadatelů a snížení úspěšnosti dotačních projektů.
Žádné škrty v kohezních a zemědělských fondech, více flexibility a méně administrativy. Právě tak si Česká republika a Polsko představují budoucnost evropského rozpočtu.
Spojené státy americké jsou největším světovým dovozcem oceli. Se zavedením cel na dovoz oceli a hliníku hrozí, že exportéři přesměrují své výrobky do Evropy. Toho se obávají české podniky, pro které je EU stěžejním trhem.
Ekonomové a zástupci podniků se obávají snah vyvést Českou republiku z Evropské unie. Z hospodářského hlediska podle nich takový krok nedává smysl.
