Nový mandát Výboru regionů: V čele je Maďarka, Česko má čtyři nové zástupce
Evropský výbor regionů, který je unijní poradním orgánem a spojkou lokální úrovně v Bruselu, letos zahájil nový pětiletý mandát. Má nové vedení i některé členy.
Evropský výbor regionů, který je unijní poradním orgánem a spojkou lokální úrovně v Bruselu, letos zahájil nový pětiletý mandát. Má nové vedení i některé členy.
Turista si zlomí nohu na české straně Krkonoš. Nejbližší nemocnice je pár kilometrů za hranicí v Polsku, ale záchranka ho tam odvézt nemůže. Místo toho jej čeká cesta do vzdálenější české nemocnice. Evropské regiony nyní volají po změně.
Jaký bude osud evropského rozpočtu a kohezní politiky? Zástupci evropských regionů a měst se obávají, že nové podmínky pro čerpání fondů by mohly výrazně omezit jejich přístup k financím. Klíčovou roli ve vyjednávání o rozpočtu pro roky 2028–2034, a tím pádem také o dalším osudu peněz pro regiony, bude pravděpodobně hrát předsednictví Kypru.
V Evropě se rozjela debata o budoucí podobě rozpočtu a v souvislosti s ní také o osudu financování regionů. Jaký by měl být? „Regiony a místní úroveň by přece měly být schopny samy identifikovat své rozvojové potřeby, co je pálí,“ říká Pavel Branda český zástupce v Evropském výboru regionů, se kterým redakce hovořila při příležitosti Týdne evropských regionů a měst.
Až do Prahy během českého předsednictví přijedou evropští politici a diplomaté, v dárkové tašce najdou český křišťál. Tradiční výrobky tohoto typu ale zatím postrádají tržní ochranu, pod kterou spadají některé potraviny. Změnit to mají nová pravidla.
Jazykové, historické či ekonomické bariéry a jejich postupné odstraňování často spoluutvářejí přeshraničí více než samotné instituce. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu česko-polsko-německo-rakouského pohraničí.
Prosazování společných zájmů v EU, čerpání unijních financí z nového programového období a společný boj s aktuálními i budoucími přeshraničními výzvami. Tři důvody, proč se euroregiony ležící na českých hranicích rozhodly založit svou asociaci.
Projekty v příhraničí mají svá specifika, pravidla i vlastní fond. Stále více se ale podobají těm spolufinancovaným z kohezních fondů, což může někdy přinášet komplikace. Shodují se na tom koordinátoři i realizátoři projektů na českých hranicích.
Přeshraniční spolupráce v EU pomáhá stírat přetrvávající hranice, což evropské země ocenily v posledních měsících zejména v rámci výpomoci v péči o covidové pacienty. Spolupráce ve veřejných službách ale mnohdy není jednoduchá.
Koronavirová krize ukázala, jak může být spolupráce napříč hranicemi důležitá. K jejímu dalšímu rozvoji je však zapotřebí lepší právní rámec, koordinace i adekvátní rozpočet.
Přeshraniční veřejné služby jsou jakousi vyšší formou přeshraniční spolupráce. V jejich rozvoji jim pomáhají i přeshraniční programy spolufinancované z fondů EU. Nezbytný je také legislativní rámec, ten se však mezi členskými státy může lišit.
Průzkum Evropského výboru regionů ukazuje, že více než dvě třetiny Evropanů mají pocit, že jejich lokální a regionální zástupci nemají dostatečně velký vliv na přijímaní rozhodnutí na úrovni Evropské unie. Jaká je jejich role v EU? A jak prosazují české kraje, města a obce v Bruselu své zájmy?
Evropané si přejí, aby jejich regionální a lokální lídři měli v EU silnější hlas. Zástupci českých regionů v Bruselu mají řadu nápadů, jak toho docílit. Většina z nich nicméně závisí na dostatku peněz.
České zájmy v EU nereprezentují jen vláda nebo europoslanci, také zástupci regionů mají možnost do jisté míry ovlivnit podobu evropské legislativy. Starostové nebo primátoři mají šanci podělit se o svůj pohled v tzv. Evropském výboru regionů.
České příhraniční regiony úzce spolupracují se svými evropskými partnery. Programy přeshraniční spolupráce však mají své limity – zejména co se týče náročné administrativy.