Evropská politika neobsahuje dostatečné pobídky, které by tlačily zemědělce k dosažení cílů EU v oblasti klimatu. Myslí si to odborníci z Evropského vědeckého poradního sboru pro změnu klimatu (ESABCC).
Kdo znečišťuje planetu emisemi skleníkových plynů, ten za to musí platit. Právě takový princip se v Evropě vztahuje na většinu těžkého průmyslu. Za každou tunu emisí si musí společnosti na trhu koupit povolenku, nově bude podobný systém fungovat i pro sektor silniční dopravy.
České předsednictví Rady Evropské unie dnes zahájilo vyjednávání s Evropským parlamentem a Evropskou komisí o prvních normách z klimatického balíku, s jehož pomocí chce EU splnit emisní cíle pro rok 2030.
Europoslanci ve středu odmítli část unijního klimatického balíčku. Překvapivé „ne“ má ale také za následek odložení hlasování o vzniku speciálního klimatického fondu, který má kompenzovat domácnostem náklady na „ozelenění“.
Europoslanci se ještě nevzpamatovali ze smrti svého předsedy Davida Sassoliho a už je čekají velké změny, volí si totiž nové vedení. Česká republika má v předsednictvu europarlamentu silné zastoupení, a zřejmě to bude platit i nadále.
Bezprecedentní balíček klimatických návrhů zveřejněný v červenci Evropskou komisí je krok správným směrem, avšak nesmí dopadnout na nejchudší skupiny obyvatel. Dnes se na tom v debatě shodla většina poslanců Evropského parlamentu.
Snižování emisí skleníkových plynů může pomoci odvrátit klimatickou katastrofu, ale také zasáhnout do rozpočtu domácností. V Evropě rostou obavy, že ambice Bruselu by mohly vést ke zdražování energií a rozsáhlým protestům napříč sedmadvacítkou.
Zpoplatnění emisí ze silniční dopravy a vytápění budov se stalo mezi poslanci Evropského parlamentu zřejmě nejčastěji kritizovanou součástí bezprecedentního klimatického balíčku, který ve středu představila Evropská komise.
Udržitelnost nezačíná snižováním emisí a nekončí transformací průmyslu, zelenou politiku přijímá za své i finanční sektor. Trendem jsou investice šetrné k životnímu prostředí. Co to ale znamená a jaká jsou pravidla?
V Evropě sílí hlasy, které podporují prosazování Zelené dohody pro Evropu, a to navzdory současné krizi. Jsou mezi nimi i ředitelé velkých společností.
Polsko schválilo rozšíření hnědouhelného dolu Turów na následujících minimálně 20 let. Už dnes má těžba na česko-polsko-německém pohraničí negativní vliv na životy místních. Peticí s 13 tisíci podpisy proto žádají Evropský parlament o prošetření případu.
Evropská komise bude muset kvůli koronavirové krizi přehodnotit své priority. Méně důležité iniciativy, jako je například plán pro ochranu biodiverzity nebo strategie Farm to Fork (Z farmy na vidličku), budou muset počkat několik týdnů.
Evropská unie bude po roce 2050 vypouštět jen takový objem emisí, který je schopná odbourat, ať už pomocí stromů nebo moderních technologií. Počítá s tím nový klimatický zákon EU.
Vyjednavači Evropského parlamentu (EP) se v pondělí dohodli s Radou Evropské unie na návrhu pravidel pro definici „udržitelných“ investic souvisejících s dlouhodobými klimatickými cíli Unie. V noci na dnešek to na twitteru oznámili členové vyjednávacího týmu EP.
Evropský parlament dnes rozhodl o symbolickém vyhlášení stavu klimatické nouze v EU. Rezoluci, která má za cíl zvýšit tlak na členské země k přijímání dalších závazků v boji proti klimatickým změnám, podpořila výrazná většina poslanců. Češi jsou rozdělení.
