Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) je přesvědčena o tom, že se Rusům nedaří a ani nepodaří převzít na bojišti na Ukrajině iniciativu. Řekla to dnes v projevu na konferenci předsedů parlamentů Evropské unie v Praze.
Manipulace s najetými kilometry u ojetých automobilů představuje problém, který trápí celou Evropu. Řešení by se proto mělo hledat na celoevropské úrovni. Europoslanci se kvůli tomu obrátili i na Evropskou komisi a žádají ji, aby představila pravidla pro všechny členské státy EU.
Česká vláda nesmí zaspat a měla by se na případný brexit, tedy odchod Velké Británie z EU, připravit. Podle českého europoslance Jana Zahradila (ODS) je to příležitost, jak si říct například o výjimku ze společné měny euro nebo azylové a migrační politiky EU. „Pokud by se k tomu přidaly i další země visegrádské čtyřky, tak by se šance na úspěch zvedly,“ uvedl v rozhovoru pro EurActiv.
Proces discharge, tedy schvalování účetní závěrky unijních institucí, by neměl být omezen jedním rokem, ale měl by představovat běh na dlouhou trať. Instituce, jejichž hospodaření prochází kontrolou, by se měly z chyb poučit a do budoucna zlepšit svůj přístup k vynakládání peněz z rozpočtu EU. I na to upozorňuje zpráva o hospodaření Evropské komise, kterou nedávno schválili europoslanci.
Evropští poslanci dnes kolem poledne schválili udělení rozpočtového absolutoria Evropské komisi. Přihlásili se tak k novému přístupu k rozpočtu EU, který se opírá o flexibilitu, lepší zaměření na výsledky a v neposlední řadě i na lepší kontrolu a nižší počet priorit.
Čerpání peněz z evropského rozpočtu doprovázejí rok co rok opakující se chyby. V mnoha případech za ně mohou členské státy, které za dohledu Komise spravují téměř 80 % finančních prostředků EU. Jejich zodpovědnost za řešení problémů by proto měla být větší. Na včerejším jednání výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) na to upozornili i někteří čeští europoslanci.
Z evropského rozpočtu by se měly podporovat takové projekty, které jsou v souladu s cíli, jež si EU v minulosti stanovila. Současně musí být rozpočet flexibilní, aby jej Unie mohla využít i v případě neočekávaných událostí, jakým je například migrační krize. V rozhovoru pro EurActiv to uvedla česká europoslankyně Martina Dlabajová, která dnes v Evropském parlamentu předkládá zprávu o hospodaření Evropské komise za rok 2014.
S bývalým belgickým premiérem a současným lídrem evropských liberálů v Evropském parlamentu (ALDE) Guy Verhofstadtem jsme hovořili o posilování evropských politik a federalizaci. Do Prahy přijel minulý týden na sněm Hnutí ANO. Jeho předsedovi Andreji Babišovi, kterého sněm minulý víkend jednomyslně podpořil ve vedení, prý věří, že v politice není kvůli svým privátním zájmům.
Nejaktivnější europoslankyní byla v posledních pěti letech Zuzana Roithová (KDU-ČSL), za ní se umístil Oldřich Vlasák (ODS) a Olga Sehnalová (ČSSD). Na druhém konci pomyslného žebříčku se umístil sociální demokrat Robert Dušek. Uvádí to analýza vydaná nadací Open Society Fund sestavená na základě vyčíslitelné aktivity europoslanců v tomto volebním období.
Šest ze sedmi současných europoslanců ČSSD už dalo najevo, že by chtělo v Evropském parlamentu působit nadále. O své kandidatuře informoval EurActiv i dosavadní člen výboru pro zaměstnanost a sociální věci Richard Falbr. K EU je prý v některých aspektech kritický. Vadí mu hlavně nedodržování pravidel.
Analýza Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM se zabývá rolí Evropského parlamentu v procesu evropské integrace, ukazuje, jak probíhal jeho vývoj v čase a s tím sílily jeho pravomoci a nabízí pohled na jeho vliv při přijímání evropských právních norem.
Tak jak se rozšiřuje záběr evropského sjednocovacího procesu, řeší se také jiné a nové otázky – jednou z nich je důvěra a od ní se odvíjející podpora občanů pro integrační projekt.
