V Evropě dlouhodobě roste poptávka, a společně s ní i nabídka, takzvané krajní pravice. Vypovídají o tom například data projektu PopuList, která ukazují dlouhodobý vzestup zejména krajně pravicových populistů. A tento trend se týká také evropských institucí.
Česko posílá do Evropského parlamentu 21 osobností. Většina z nich zasedne ve stranách, které se nepodílejí na většinové koalici složené z lidovců (EPP), socialistů (S&D) a liberálů (Renew). Jejich vliv tak bude záviset zejména na jejich vlastní politické obratnosti.
Nebude to trvat dlouho a politické strany spustí kampaň do voleb do Evropského parlamentu. Co lze od předvolebního klání očekávat? Jak se mohou po volbách proměnit síly v europarlamentu? Odpovídá vedoucí Ústavu teritoriálních studií Mendelovy univerzity Ondřej Mocek.
První české předsednictví zanechalo v Bruselu pachuť, to druhé zatím působí profesionálněji a daří se mu plnit důležité úkoly. Jeho velkou zkouškou bude životaschopnost společného řešení energetické krize.
Ani téměř rok po opuštění jednotného trhu a celní unie, a téměř dva roky po formálním ukončení členství v Evropské unii, nejsou unijní vztahy se Spojeným královstvím v rovnováze. Ba naopak.
V sobotu 1. května začala po čtyřměsíční provizorní platnosti řádně fungovat „štědrovečerní“ Obchodní a partnerská dohoda uzavřená mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Dohodnutá pravidla jsou tak nejen právně závazná, ale konečně i vynutitelná.
Masivní zdražení zboží i nové vyjednávací týmy. Uplynulé dva týdny opět ukázaly, co „vánoční“ dohoda mezi EU a Spojeným královstvím (UK) znamená pro běžné občany, a co naopak nikoliv. Jaké novinky v britsko-unijních vztazích vyplavaly na povrch?
Brexitové volby číslo tři. I tak by se daly nazvat nadcházející předčasné volby, které se budou ve Spojeném království konat 12. prosince. Co lze od nich očekávat, kdo má šanci na vítězství a jak mohou promluvit do očekávaného odchodu Británie z Unie? Redakce EURACTIV.cz se zeptala odborníků.
Druhé plenární zasedání nově složeného Evropského parlamentu se bude točit především kolem hlasování o jmenování kandidátky Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise. Ve Štrasburku se zároveň předá pomyslná štafeta mezi předsednickými zeměmi.
Po třech neúspěšných pokusech prosadit dohodu o odchodu Británie z Unie, po několikatýdenní snaze dojednat kompromis s opozicí a pod tíhou kritiky z řad vlastní strany, se premiérka Mayová po téměř třech letech vzdává svého úřadu. Na její místo se hlásí skoro tucet zájemců.
Dohoda o odchodu Británie z EU zatím nebyla schválena. Vystoupení má přijít za 14 dní. Britští poslanci tento týden neschválili ani dohodu, ani odchod bez ní. Ve hře je krátký nebo dlouhý odklad brexitu, předčasné volby, referendum, nebo žádný brexit.
Za akceptování delšího přechodného období po brexitu, které EU nabídla Británii, si britská premiérka Mayová původně vysloužila doma kritiku. Pomohlo by však prodloužit jednání o nejpalčivější otázce budoucího režimu na severoirské hranici.
Politické síly v Evropském parlamentu se přeskupily. V úterý jeho poslanci zvolili za nového předsedu Antonia Tajaniho, italského lidovce a někdejšího mluvčího bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho. Tajaniho zvolení ale doprovázela úporná vyjednávání a nově uzavírané dohody mezi jednotlivými politickými frakcemi. Kvůli nim se nakonec definitivně rozpadla takzvaná velká koalice lidovců a sociálních demokratů.
Evropský parlament má nejen nového předsedu Antonia Tajaniho, ale také čtrnáct místopředsedů. Mezi nimi je i český europoslanec Pavel Telička (ANO, ALDE).
