Konec roku a tedy i přechodného období pro vystoupení Spojeného království z EU se nezadržitelně blíží. Jak jednání postupují, jaké jsou varianty (ne)dohody a jak bude vypadat situace od 1. ledna 2021?
Musíme klást větší důraz na digitalizaci finančního sektoru, říká Komise i europoslanci. Mezi výzvy patří kyberbezpečnost nebo kryptoměny. Třeba Facebook už vytváří vlastní virtuální platidlo.
Spravedlivá transformace, tedy přechod evropských zemí a jejich regionů k nízkouhlíkové ekonomice, se netýká jen uhelného sektoru. Zásadní změnou bude muset projít také doprava. Jaké výzvy před sektorem stojí?
Několik českých europoslanců usedne po letní pauze v nových výborech, které mají reagovat na palčivé otázky dnešní Evropy. Například Luděk Niedermayer s Martinem Hlaváčkem se zaměří na daňovou problematiku v novém podvýboru FISC.
Zástupci autoprůmyslu zemí Visegrádské skupiny požadují, aby Evropská unie odložila účinnost některých regulatorních opatření alespoň o půl roku. Výrobci totiž vlivem koronavirové krize nemohou vyhovět některým novým technickým či administrativním požadavkům.
Instituce EU se dohodly na podobě nové směrnice, která by měla zefektivnit výstavbu transevropské dopravní sítě. Zjednodušit se má například administrativa okolo schvalování staveb, se kterou má problém i Česko.
Evropská komise opět upozornila Česko na nedostatky v oblasti digitalizace, na které může v brzké době doplatit. Na druhou stranu nelze přehlížet české úspěchy, a to například v oblasti umělé inteligence.
Výpadek příjmů v důsledku koronavirových opatření ochromil malé a střední podniky. Evropské vlády vydávají za účelem jejich záchrany podpůrná opatření, ať už v podobě přímé, či nepřímé pomoci. Jak se na tom podílí unijní peníze? A co bude dál?
V příštím sedmiletém rozpočtu Evropské unie bude více peněz na kohezní politiku, jejichž část zamíří do regionů nejpostiženějších koronavirovou krizí. Vedle masivních investic do oživení ekonomiky či financí na podporu zdravotnictví bude návrh počítat i s novými příjmy.
Jak se uzavírání vnitřních hranic EU projevilo na českém dovozu a vývozu? Máme se bát o budoucnost schengenského prostoru? Sledujte online debatu serveru EURACTIV.cz.
S příchodem koronavirové pandemie se mnoho členských států rozhodlo uzavřít své hranice. Snaha omezit šíření nákazy covid-19 se ale negativně podepsala na jednom z klíčových úspěchů evropské integrace – schengenském prostoru volného pohybu, který letos v březnu oslavil 25. výročí.
Server VoteWatch zanalyzoval současné rozložení sil uvnitř europarlamentních frakcí a narýsoval i pravděpodobný budoucí vývoj. Konkrétně liberální politická skupina Renew Europe, kde je i české hnutí ANO, sice posílila, zároveň se však i více fragmentovala.
Nová Evropská komise má před sebou těžký úkol – nalézt fungující a dlouhodobé řešení v migrační a azylové politice a myslet při tom na členské státy. Pokoušet se o to budou eurokomisaři Margaritis Schinas a Ylva Johanssonová.
Za patnáct let v Unii je Česká republika plnohodnotný člen a měla by se chovat sebevědomě, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslanec Ondřej Kovařík. Česká debata o EU podle něj není dostatečně věcná.
Se začátkem července se v Unii střídají předsednické země. Radu EU, kde zasedají ministři národních vlád, po Rumunsku přebírá Finsko. Seveřané se plánují soustředit na boj s klimatickými změnami a ochranu principu právního státu.
Nově i staronově zvolení čeští europoslanci obsadí coby řádní členové či náhradníci téměř všechny opětovně ustavené europarlamentní výbory a podvýbory. Český hlas bude zcela chybět ve výboru pro zahraniční věci, výboru pro rozvojovou spolupráci a ženská práva.
Příští úterý bude poprvé jednat Evropský parlament v novém složení. Česko v něm bude v příštích pěti letech zastupovat opět 21 poslanců, kteří se na základě svých národních stran rozdělí do parlamentních frakcí.
Ondřej Kovařík v květnových volbách úspěšně kandidoval za hnutí ANO, a to z šestého místa. Obdržel celkem 6 867 preferenčních hlasů.
