V reakci na zvěrstva páchaná režimem Vladimira Putina na ukrajinských civilistech označili poslanci Evropského parlamentu Rusko za stát podporující terorismus. K podobnému kroku sáhli minulý týden čeští poslanci.
Pacienti se vzácnými nemocemi nemají lehký osud, a to i kvůli tomu, že vyvinout pro ně životně důležité léky je extrémně náročné a finančně riskantní. Zásadní je proto vytvořit v Evropě takové podmínky, aby sem investoři chtěli přijít.
Zařazení jaderné energie a zemního plynu mezi zelené investice v rámci tzv. evropské taxonomie ustálo hlasování v Evropském parlamentu. Delegovanému aktu z pera Komise ale nejsou nakloněny některé členské státy. Chystají se ho napadnout u soudu.
Premiér Petr Fiala odprezentoval před Evropským parlamentem hlavní priority českého předsednictví. Evropa před sebou má celou řadu úkolů. Tím hlavním by se mělo stát nalezení silné shody na tom, jak zmírnit dopad krize na Evropany.
Europoslanci ve středu odmítli část unijního klimatického balíčku. Překvapivé „ne“ má ale také za následek odložení hlasování o vzniku speciálního klimatického fondu, který má kompenzovat domácnostem náklady na „ozelenění“.
Europoslanci Ondřej Knotek, Martin Hlaváček a Ondřej Kovařík z hnutí ANO vyzvali Evropskou komisi, aby vyhodnotila dopady válečného konfliktu na Ukrajině na Zelenou dohodu pro Evropu a evropský energetický sektor.
Dostupnější léky i onkologická léčba, lepší screeningové programy či kontroly karcinogenů, plošné očkovací kampaně. Po tom všem volá Evropský parlament ve své nové zprávě. Doporučení okolo pití alkoholu nakonec „naředil“ politický kompromis.
Evropa bude mít co dělat, aby v následujících několika letech splnila své cíle v boji s rakovinou. Řada úkolů čeká i na české předsednictví, které může ostatním zemím pomoct například s rozvojem screeningových programů.
Světoví regulátoři tabáku jsou dál pod palbou kritiky za svůj údajně zastaralý přístup k omezování kouření a k tzv. novým tabákovým výrobkům. Evropská unie mezitím řeší, jakou cestou se vydat.
Předvolební kampaň jde do finále. Nejviditelnější jsou v ní sice tuzemští politici, ale je možné najít i stopu z Bruselu. Někteří europoslanci totiž před volbami přiložili ruku k dílu.
V roce 2019 usedla na pět let do Evropského parlamentu nově složená jednadvacítka českých europoslanců a europoslankyň. Přinášíme stručné shrnutí jejich dosavadní práce a témat, kterým se věnují.
Součástí evropského tažení proti rakovině je také plán dosáhnout „beztabákové generace“ do roku 2040. Ke splnění tohoto ambiciózního cíle bude zapotřebí pečlivě promyšlený mix opatření, na kterém EU v současnosti pracuje.
Konec uhlí, obnova krajiny, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a přesměrování průmyslu na sektory šetrnější k životnímu prostředí. To vše mají před sebou české uhelné kraje.
V souvislosti se zeleným kurzem Evropy se již dlouho mluví o konci uhlí a o speciálním fondu určenému jen pro ty uhlíkově nejzatíženější regiony Evropy. Fond tento týden posvětili europoslanci. Jak regionům pomůže?
Podle závěrů auditu Evropské komise je český premiér Babiš ve střetu zájmů, jelikož měl vliv na přidělování evropských dotací pro Agrofert. Právě o výsledcích šetření Komise dnes Komise, Rada EU a europoslanci diskutovali. Co si myslí ti čeští?
Sektor budov je energeticky náročný, podepisuje se jak na spotřebě energie, tak i na emisích. Investice do renovací mohou zabít hned dvě mouchy jednou ranou – pomohou ČR splnit její evropské závazky a zároveň popoženou českou ekonomiku vpřed.
Obnovitelné zdroje energie nevystačí na to, aby Evropa do roku 2050 naplnila své klimatické cíle. Tvrdí to studie iniciovaná europoslanci, kteří argumentují, že k dosažení klimatické neutrality bude nutné vrátit jádro zpět do hry.
Uhelné regiony budou moci čerpat zvláštní podporu z evropských fondů. Jak tyto peníze hodlají využít? V plánu je například plovoucí solární elektrárna, která má vytvořit nová pracovní místa a zajistit výrobu zelené energie.
