Bělorusové po oznámení výsledků prezidentských voleb vyšli protestovat do ulic, kde proti nim agresivně zasáhly bezpečnostní složky. Polský premiér Morawiecki vyzval ke svolání mimořádného summitu EU, německý ministr zahraničí Maas k diskusi o opětovném zavedení sankcí.
V poslední době se zdá, že Evropská unie po několika letech váhání opět začíná přistupovat k západnímu Balkánu jednotně a uvědomuje si jeho důležitost. K dalšímu posunu by mohlo dojít na videokonferenci příští týden, která nahradí očekávaný summit v Záhřebu.
Státy Evropské unie se dnes shodly na zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií. Po videokonferenci unijních ministrů pro evropské záležitosti to na twitteru uvedl německý ministr Michael Roth.
Spolupráce EU s šesticí zemí Východního partnerství dostane po roce 2020 novou tvář. Mezi priority budou patřit inovace, modernizace hospodářství s ohledem na klima, podpora malých a středních podniků či lidská práva. Komise nezapomíná ani na důsledky boje s pandemií.
Čím dál více indicií nasvědčuje tomu, že Evropská unie po mnohaletých odkladech letos na jaře konečně spustí přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Konkrétně druhá země „klepe na unijní dveře“ už skutečně dlouho.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
V Praze se sešla skupina států, které chtějí prosadit urychlení integrace zemí západního Balkánu do EU. Podpořit ji přijel i eurokomisař Olivér Várhelyi, který na dotaz redakce EURACTIV.cz shrnul, proč se Unie v procesu rozšíření dlouho nemůže pohnout z místa.
Proces přijímání nových členů EU by mělo být možné kdykoli přerušit, pokud některá ze zemí přestane plnit požadovaná kritéria. Počítá s tím plán, který dnes zveřejnila Evropská komise ve snaze odblokovat zahájení přístupových rozhovorů s balkánskými zeměmi.
Upravená pravidla pro přijímání nových členských zemí Evropské unie by mohla přesvědčit Francii, aby přestala blokovat zahájení přístupových rozhovorů se zeměmi západního Balkánu.
Visegrádská čtyřka si v posledních letech vysloužila v Evropské unii špatnou pověst, a to především kvůli postoji v migrační krizi a problémům s právním státem. Jak se její pozice proměnila v roce 2019 a co ji čeká v budoucnu?
Evropská unie musí v rámci politiky rozšíření a sousedství řešit řadu komplikovaných výzev – Turecko, Ukrajinu nebo integraci západního Balkánu. Jaký byl v tomto ohledu loňský rok a co na Unii čeká letos?
Právní výbor Evropského parlamentu (EP) dnes schválil kandidaturu trojice navržených eurokomisařů z Francie, Maďarska a Rumunska. Informoval o tom mluvčí EP Jaume Duch.
Po neúspěšné nominaci Rovany Plumbové na post eurokomisařky přišlo Rumunsko s dalšími dvěma jmény. Nyní je řada na zvolené předsedkyni Komise, aby si jednoho z nic vybrala.
Budoucí šéfka Evropské komise není podle webu Politico spokojena s kandidátem, kterého v úterý navrhlo Rumunsko. Končící rumunská vláda chtěla do Bruselu vyslat bývalého europoslance Victora Negrescua, s čímž nesouhlasil prezident Klaus Iohannis. Stavba Komise se tak dále komplikuje.
Předsedkyně budoucí Evropské komise Ursula von der Leyenová formálně nominovala kandidáty Francie a Maďarska na posty v nové unijní exekutivě. Oznámil to dnes její mluvčí.
Nezájem nové Evropské komise o Východní partnerství dává příležitost Visegrádské čtyřce, aby využila své přirozené pozice a chopila se iniciativy. Problematický vztah Maďarska s Ukrajinou však tyto šance snižuje.
Maďarsko navrhlo svého nového kandidáta do příští Evropské komise, komisařem se má stát diplomat Olivér Várhelyi, který dosud Maďarsko zastupoval v Bruselu. Stalo se tak poté, co Evropský parlament zablokoval původního kandidáta, vybraného premiérem Viktorem Orbánem, uvedly dnes tiskové agentury s odvoláním na zdroje v Bruselu.
