Za posledních třicet let přišla planeta o 420 milionů hektarů lesů, což je rozloha větší než území Evropské unie. Zhruba 90 procent stromů šlo k zemi kvůli rozšiřování zemědělské půdy. Na místě pralesů jsou nyní sójové, palmové či kávové plantáže. EU chce masivnímu kácení bránit.
Co je to oběhová ekonomika a jak může pomoci v ochraně životního prostředí? A proč klimatickou krizi nevyřeší jen nové čisté technologie? Poslechněte si podcast Evropa zblízka s Tomášem Hlavenkou, spoluzakladatelem společnosti ASHPA.
Přechod od lineární k cirkulární ekonomice nebude jednoduchý ani levný. Vyžaduje totiž investice do nových technologií a změny v chování celé společnosti. České republice s tím může pomoci národní plán obnovy financovaný z pokoronavirového fondu EU.
Home office, více času na úklid, víkendy strávené v přírodě či zavřené sběrné dvory mohly v ČR přispět v posledním roce k nárůstu počtu černých skládek odpadů různého druhu, včetně drobné elektroniky.
Česko je dlouhodobě jedním z evropských premiantů v oblasti třídění odpadu. Proč tomu tak je a jak k tomu přispívají fondy EU?
Voda z kohoutků by měla v příštích letech být kvalitnější a všeobecně dostupná například v restauracích či ve veřejných budovách. Europoslanci dnes odsouhlasili návrh směrnice, která mimo jiné zpřísňuje normy pro povolený obsah některých znečišťujících látek ve vodě.
Návrh novely zákona o obalech počítá s cílem recyklace železných obalů od r. 2021 ve výši 55 %. Jednoduchá úprava stávající třídicí linky pro sdružený sběr plastů a kovů do žluté popelnice může být ekonomicky výhodným řešením.
Evropské hospodářství čekají výrazné změny v nakládání se zdroji. Pro dosažení klimatických cílů totiž bude nezbytné radiálně snížit nejen komunální odpad a plastové obaly, ale vyrábět i udržitelné výrobky, které po jejich spotřebě budou moci získat druhý život.
Je frustrující a dechberoucí, v jak neuvěřitelném rozsahu se v posledních letech laická veřejnost (mezi kterou musíme bohužel zařadit i významnou část politické a úřednické garnitury v Bruselu) je schopna se „odborně“ vyjadřovat k plastovému odpadu.
Evropská komise v roce 2015 zveřejnila ambiciózní balíček týkající se oběhového hospodářství, jehož cílem je stimulovat přechod k oběhovému hospodářství, podpořit globální konkurenceschopnost a udržitelný hospodářský růst.
Téma cirkulární ekonomiky, nebo-li oběhového hospodářství, je v současnosti komunikováno v mnoha oblastech. Celý proces přechodu k cirkulární ekonomice je potřeba vnímat v širším kontextu.
Výše recyklace komunálních odpadů, textilu nebo cíl pro hliníkové obaly v rámci balíčku oběhového hospodářství, který EU letos přijala, budou pro Českou republiku nové. Naopak třídění bioodpadu již v Česku známe. Jak si ČR stojí v oblasti cirkulární ekonomiky EU?
Jak předcházet plýtvání potravinami? Potřebná je osvěta spotřebitelů o tom, zda mohou potravinu ještě sníst, nebo je to už nebezpečné. Snížit plýtvání by se mělo i darováním přebytečného jídla na charitu.
Odpad nemusí vždy nutně končit v koši, ve spalovnách nebo na skládkách, ale může se recyklovat a znovuužívat. 4. července vstupují v platnost v celé EU nová pravidla a cíle, kterými mají členské státy přeměnit své hospodářství na oběhové.
Česko má rezervy v třídění bioodpadu. Podobně jsou na tom i ostatní země Visegrádské čtyřky. Jedním z dalších společných problémů je „kreativní vykazování“. Pozitivní příklady ale přináší některá města.
Členské země by v budoucnu mohly do unijní kasy platit za nerecyklované plastové obalové odpady. Pomůže to ale v přechodu na oběhové hospodářství, které cílí na minimalizaci odpadu? EU kvůli němu přijala celý velký legislativní balíček.
Pití balené vody se domácnostem prodražuje, a ještě produkuje zbytečný plast. Navíc je potřeba zlepšit přístup ke kvalitní pitné vodě i pro obyvatele unijních zemí, kteří s tím dnes mají problém. Změnu mají přinést nová evropská pravidla.
Mobilní telefony, notebooky, tablety, domácí spotřebiče… Jak často je v dnešní době měníme? Pokud se dříve něco porouchalo, jednoduše se to opravilo. Lidé o své věci víc dbali a pořízení nových odkládali, jak jen to šlo. Jaké má takový model výhody, o tom píší Viktoria Pokorná a Klára Sutlovičová.
