Opakované použití obalů a jejich recyklace by měly být snazší a častější, shodli se dnes poslanci Evropského parlamentu na plenárním zasedání ve Štrasburku. Chtějí tak zastavit stále rostoucí množství odpadu a předejít vzniku zbytečných obalových materiálů.
Méně odpadu a více samostatnosti. K takovým cílům by měla Evropu dovést oběhová ekonomika, která je jedním ze základních pilířů tzv. Green Dealu. Odpovědí by se mohla stát i na přerušené dodavatelské řetězce. Neplatí to ale pro všechny oblasti.
Nejen na tuto otázku přinese odpovědi multioborová online konference cirkulář chytré recyklace již 23. září 2021.
Téma environmentálně šetrných a udržitelných budov je v mezinárodním měřítku atraktivní a i v České republice se této oblasti začíná věnovat jak veřejnost, tak samotní developeři. Dobrou zprávou je, že i veřejná podpora se zaměřuje na tuto oblast.
Postupně se začíná rýsovat budoucí podoba nového zákona o odpadech. Ta by teoreticky mohla znamenat i posun roku 2024, který měl Česku přinést odklonění dále využitelných a recyklovatelných odpadů ze skládek, a to až na rok 2030.
S místopředsedou Evropského parlamentu Pavlem Teličkou (ALDE) redakce mluvila mimo jiné o tom, jak bude vypadat kampaň před evropskými volbami nebo proč by politici neměli zpochybňovat varování NÚKIB. S čím půjde hnutí Hlas do voleb? A proč mu nevadí více antievropských poslanců?
Minulý týden představila Evropská komise strategii pro rozvoj bioekonomiky. Co je základem tohoto odvětví a čím se zabývá? Jaká je vazba mezi bioekonomikou, cirkulární ekonomikou, zemědělstvím, udržitelným rozvojem a obnovitelnými zdroji?
Odpad nemusí vždy nutně končit v koši, ve spalovnách nebo na skládkách, ale může se recyklovat a znovuužívat. 4. července vstupují v platnost v celé EU nová pravidla a cíle, kterými mají členské státy přeměnit své hospodářství na oběhové.
Evropa zažívá rozvoj sdílené ekonomiky a objevuje se otázka, jak nové služby regulovat. Podle některých názorů není potřeba žádná regulace, jiní by doporučovali společný základ v podobě definic a jednoduchých principů. Co všechno vlastně do „sdílené ekonomiky“ patří?
Komise dnes diskutovala s europoslanci své představy budoucí kohezní politiky. Navrhuje nižší rozpočet, méně byrokracie i nové podmínky pro rozdělování fondů.
Jak se výrobci dívají na evropskou regulaci vysavačů? Kam může vést tlak na snadnější opravitelnost výrobků? A co přináší návrh nového českého zákona o výrobcích s ukončenou životností? Ptali jsme se generálního ředitele Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů Radka Hacaperky.
Mobilní telefony, notebooky, tablety, domácí spotřebiče… Jak často je v dnešní době měníme? Pokud se dříve něco porouchalo, jednoduše se to opravilo. Lidé o své věci víc dbali a pořízení nových odkládali, jak jen to šlo. Jaké má takový model výhody, o tom píší Viktoria Pokorná a Klára Sutlovičová.
Plýtvání potravinami představuje významný sociální, ekologický a ekonomický problém současné společnosti, který je ovšem mnohdy opomíjen. Problematikou se odborníci začali systematicky zabývat až po roce 2000. Pokrytí tohoto tématu v rámci České republiky se prozatím drží spíše na úrovni dílčích studií zaměřených na určitou výseč tohoto problému. Základními dimenzemi, kde k plýtvání potravinami dochází, je produkce potravin, jejich distribuce, velkoobchod a maloobchod, zpracování v restauracích a na úrovni samotných jedinců, tedy v domácnostech.
Na půdě Evropské unie se znovu otevřela diskuze nad životností a odolností elektrospotřebičů. Evropský parlament chce schválením usnesení ze začátku léta vytvářet tlak na výrobce elektroniky, aby své produkty vyráběli opravitelné, odolné a snadno recyklovatelné. „Téma prodloužení životnosti výrobků, a zejména elektrospotřebičů často zvedají politici, kteří se potřebují před volbami zviditelnit,“ říká generální ředitel Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů Radek Hacaperka, zároveň ale dodává, že výrobce by měl navrhovat své produkty tak, aby se k němu dostaly do výroby zpět v podobě recyklátů, protože to vyplývá z rozšířené zodpovědnosti výrobců.
Je libo převlékací obaly nebo jídlo z kapsle? Budoucnost oběhového hospodářství s minimem plýtvání potravinami, maximem materiálu navráceného do výrobního procesu a sníženým množstvím obalů nabízí nepředvídatelné možnosti. EU v tom však může chybovat.
Sběrné kontejnery jsou skvělé, ale problém textilního odpadu nevyřeší, píše zakladatel Centra managementu udržitelnosti na Vysoké škole ekonomické v Praze Jaroslav Pašmik.
Ekodesign výrobků je nástrojem prevence vzniku odpadů. Zvlášť to platí u domácích elektrospotřebičů. Evropská unie chce vytvořit tlak na výrobce elektrospotřebičů, aby vytvářeli produkty s delší životností, snadno opravitelné a recyklovatelné. Evropský parlament na začátku letních prázdnin přijal usnesení o delší životnosti výrobků, ve kterém europoslanci pojmenovávají konkrétní opatření a plánované kroky.
Program konference Předcházení vzniku odpadů 12. a 13. října přinese příklady implementace principů oběhového hospodářství a udržitelnosti do…
