Evropská komise se v obchodních rozhovorech se Spojenými státy nadále zaměřuje na dosažení dojednaného výsledku. Souběžně ale pokračují přípravy na protiopatření, kdyby dohoda ohledně cel nakonec dojednána nebyla.
Americký prezident Donald Trump doporučí, aby od 1. června platilo na dovoz z EU clo 50 procent. Napsal to dnes v příspěvku na síti Truth Social. Jednání s EU jsou podle něj velmi obtížná a nikam nevedou.
EU stále jedná s USA o clech. Jaké má jednání vyhlídky? Jaká je unijní strategie? A co je klíčové pro Česko? Ve speciální epizodě podcastu Evropa zblízka odpovídá český velvyslanec při EU Vladimír Bärtl.
Evropská unie připravuje vlastní reakci na oznámená cla na dovoz automobilů do Spojených států, oznámil dnes mluvčí Evropské komise Olof Gill. Reakce EU bude podle něj důrazná a jasně zaměřená.
Dodatečná prozatímní cla, která chce Evropská unie zavést na dovoz elektromobilů z Číny, by mohla zpomalit dosažení cíle sedmadvacítky výrazně snížit emise CO2. Opatření totiž sníží dostupnost bateriových automobilů, aniž by zabránilo v zaplavení trhu čínskými produkty. Dospěla k tomu analýza, kterou ve středu zveřejnila nizozemská banka ING.
Evropa musí posílit svou obranu a více sázet na vlastní zbrojní produkci, aby lépe čelila globálním bezpečnostním hrozbám, na něž není v současnosti připravena. Prohlásil to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron, který v projevu na pařížské Sorbonně mluvil o prioritách své evropské politiky před červnovými eurovolbami.
Přestože se EU dokázala dohodnout na volném obchodu s Novým Zélandem, v poslední době to jinak žádná sláva není. Nedaří se posunout jednání s USA, Čínou, Austrálií ani jihoamerickým Mercosurem. Můžou za to covid, geopolitika i evropské ideály.
Jedním z hlavních přínosů EU je společná obchodní politika, která obohacuje Evropu i její světové partnery. Jak by měla Unie přistupovat k obchodování s nedemokratickými režimy? A co obchodní politiku čeká v roce 2022? Poslechněte si epizodu podcastu Evropa zblízka.
EU se staví do role lídra v otázce ochrany lidských práv a životního prostředí. Zároveň má ambici tyto principy prosazovat v rámci své zahraniční a obchodní politiky i jinde ve světě. Jak úspěšná ale v tomto ohledu ve skutečnosti je?
Závěr uplynulého roku přinesl vedle jiného i předběžné schválení dlouho očekávané a ambiciózní investiční dohody mezi EU a Čínou.
I přes omezení světového obchodu kvůli pandemii se EU i nadále snaží posilovat svou, doposud velmi úspěšnou, obchodní politiku. A to dokonce i s Čínou, se kterou europoslanci ve čtvrtek schválili důležitou obchodní smlouvu.
Nová Evropská komise se rozhodla diametrálně změnit vztahy s Afrikou. EU má nově druhý nejlidnatější kontinent světa vnímat jakožto rovnocenného partnera s velkou budoucností, a nikoli jako rozvojový svět, který je třeba neustále něco učit.
Evropská unie je blízko další ambiciózní dohodě o volném obchodu. Po úspěších v liberalizaci obchodní vztahů s Kanadou, Japonskem či Singapurem je nyní na řadě Vietnam. Na počátku týdne dal smlouvě zelenou i výbor Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod (INTA).
Ochrana životního prostředí a liberalizace obchodu. To jsou hlavní oblasti, na které se chce v příštích letech zaměřit Střední Asie.
Spolupráce mezi Evropou a Asií má být určujícím znakem 21. století. Takové je poselství čtvrtého ročníku euroasijské konference, která se tentokrát konala v Kazachstánu. Konkrétní výsledky ale nepřinesla.
Společná obchodní politika je oblastí, kterou se Unie snaží rozvíjet již několik desetiletí. I když se může zdát, že v poslední době je éra liberálního mezinárodního obchodu spíše na ústupu, EU chce i nadále obchodní vztahy se třetími zeměmi rozvíjet.
Británie dnes podepíše s Jižní Koreou dohodu o „kontinuitě“ obchodu, která umožní podnikům obou zemí volně obchodovat i po…
Dosluhující Evropská komise si může připsat ještě jeden úspěch. Podařilo se jí vyjednat největší obchodní dohodu v dějinách, která Evropanům ušetří čtyři miliardy eur ročně a vytvoří trh pro téměř 800 milionů lidí.
