Po ruském útoku na Ukrajinu jsme nabídli pomoc všem členským státům, říká Mario Nava z Evropské komise. Česku pomáhá Komise s reformami v oblasti přijímání uprchlíků z Ukrajiny a snižování závislosti na ruských zdrojích energie. To ale zdaleka není všechno.
Především do klimaticky šetrných projektů a digitalizace by měly země Evropské unie investovat 185,6 miliardy eur (4,6 bilionu Kč), které budou podle dnešního návrhu Evropské komise (EK) v unijním rozpočtu na příští rok.
Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 88,8 miliardy korun více, než do něj odvedla. Z celkové sumy takzvané čisté pozice tvoří 23,5 miliardy korun příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU).
Evropská komise v polovině října vydala první zelený dluhopis v hodnotě 12 miliard eur. Finance mají pokrýt výdaje spojené s nástrojem Next Generation EU, tzv. fondem obnovy. Nabídky investorů i objem dluhopisu byly rekordní, což naznačuje budoucí trajektorii financování projektů.
V polovině října se napůl v belgickém Bruselu a napůl online konal 19. ročník Evropského týdne regionů a měst, akce, kde si zástupci místních a regionálních samospráv z celé EU předávají zkušenosti a vize. Jaká důležitá témata se řešila tentokrát?
Český stát řeší řadu věcí, které by měl přenechat nižším úrovním. Chceme dát regionům větší roli, říká jeden z kandidátů koalice Pirátů a STAN do vlády Radim Sršeň. Pokud mě Vít Rakušan bude potřebovat, jsem připraven, dodává.
Doba je digitální, jak ale ukázala pandemie koronaviru a rychlý přesun výuky do on-linového prostředí, digitální kompetence žáků a učitelů i vybavení škol mají své nedostatky. To by měly změnit nové osnovy a vybavení, které zafinancuje i pokrizový fond obnovy.
Pomoc českým firmám „digitálně dohnat“ západní konkurenci můžou peníze, které s sebou přináší post-pandemický fond obnovy. Finance samotné však nemusí být pro Česko všespásné, chybí zde totiž i digitální dovednosti zaměstnanců a zkušení odborníci.
Předejít dalším pandemiím nebo bioterorismu má nová evropská agentura-neagentura, která spojí dohromady peníze a mozky z celé EU. Přesvědčit všechny členské státy o její smysluplnosti ale může být oříšek.
Byznys začíná brát ochranu klimatu vážně. Zatímco firmy začínají analyzovat své ekologické stopy, investoři pokukují po ekologicky odpovědných příležitostech. Upozornili na to řečníci brněnské konference Velvet Innovation.
Nový průzkum Eurobarometru se ptal na to, jak co nejlépe naložit s mimořádným fondem obnovy. Došlo ale i na právní stát – čtyři z pěti Evropanů si myslí, že EU by měla dávat peníze jen těm zemím, které dodržují pravidla.
Ministři financí zemí EU dnes odsouhlasili český Národní plán obnovy. Česko díky tomu může už v září dostat první část (až 13 %) ze 180 miliard korun, na něž má nárok v rámci mimořádného unijního fondu obnovy.
Evropská komise schválila první národní plány obnovy. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová dnes oznámila, že vyráží na návštěvu Portugalska a Španělska, kde zahájí sérii cest po všech státech, jejichž plány Komise již posvětila.
Finanční prostředky z nového evropského nástroje REACT-EU pomůžou českým nemocnicím navýšit kapacitu urgentních příjmů. Podpory se dočkají i hygienické stanice nebo záchranná služba. První peníze by mohly začít proudit v dubnu.
Maximální bezpečné prodloužení životnosti našich jaderných bloků by měl doprovodit růst plynu kompenzující rychlý pokles uhlí, a k tomu rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie, píše europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP).
Evropský parlament v úterý schválil vytvoření dlouho připravovaného programu InvestEU, který má přilákat soukromé investice. Jeho předchůdce, Evropský fond pro strategické investice, pomohl rozjet například společnost BioNTech.
Právě dnes mohou začít členské země EU oficiálně posílat Evropské komisi národní plány obnovy, které jsou podmínkou pro čerpání prostředků z fondu obnovy. Jaké další „evropské“ finanční příležitosti má Česko v následujících letech k dispozici?
Příprava komplexních reformních dokumentů podle požadavků Evropské komise je pro země Visegrádské čtyřky poměrně velkou výzvou. Všechny se potýkají s podobnými problémy – nedostatečné zapojení odborné veřejnosti a malá transparentnost celého procesu.
