Země Evropské unie jsou připraveny obětovat v případě ruské invaze na Ukrajinu dodávky plynu, které mají začít proudit přes plynovod Nord Stream 2. Názor mění i Německo či Rakousko.
S novou německou vládou nastupuje také nový přístup k zahraniční politice. Změna by se moha dotknout nejen Ruska a Číny, ale také zemí střední Evropy, včetně Česka.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková pojede příští týden do Moskvy jednat o napjaté situaci kolem Ukrajiny. Řekla to dnes novinářům před schůzkou s kolegy ze zemí Evropské unie. Hned v pondělí se vydá do Kyjeva.
Jádro skončí ještě letos, uhlí do roku 2030. Německo mění své energetické zdroje překotnou rychlostí, Česko do tohoto vlaku ještě nenaskočilo. Musí využít nabízející se příležitosti, shodují se odborníci.
Plynovod Nord Stream 2, který má přepravovat ruský plyn do Německa, by mohl být schválen v polovině letošního roku. Řekl to v rozhovoru s německým listem Rheinische Post ředitel firmy Uniper.
Evropa vymýšlí, jak do budoucna přistoupit k umělé inteligenci tak, aby nenadělala více škody než užitku. Regiony argumentují, že bez nich se nová regulace neobejde.
Když se zahraničněpolitických profesionálů zeptáte na nejbližší spojence jejich zemí v EU, zjistíte, že často vnímají jako silnější vztahy s partnery mimo V4. Podle Čechů je tak bližším spojencem Německo a Rakousko než Maďarsko, píše v komentáři Pavlína Janebová.
Přestože Spojené státy zůstávají pro Evropu nejdůležitějším partnerem, vzájemné vztahy dostávají trhliny. Na vině jsou vakcíny, odchod z Afghánistánu nebo nejnověji také diplomatický spor mezi USA a Francií kvůli nákupu ponorek.
I když jsou vztahy mezi Evropskou unií a Tureckem špatné a s odchodem Angely Merkelové by se mohly ještě zhoršit, nelze popřít, že Evropa zemi prezidenta Erdogana potřebuje. Novou společnou výzvou bude migrace z Afghánistánu.
Jednání mezi Českem a Polskem o sporné těžbě na dole Turów pokračují a rozřešení je stále v nedohlednu. Důvodem zdlouhavých rozhovorů je pozice Polska i nečinnost unijních institucí.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell dnes představil unijní strategii vztahů s Ruskem. Podle ní by měla Unie systematičtěji a koordinovaněji čelit ruským hrozbám a nepřátelským akcím. Oteplení vztahů Borrell jen tak neočekává.
Evropská unie by měla upustit od jednomyslnosti v rozhodování o zahraniční politice, řekl německý ministr zahraničních věcí Heiko Maas. Reagoval tak na několik incidentů, které v posledních měsících znemožnily EU přijmout jednotnou pozici k důležitým zahraničněpolitickým otázkám.
V4 má svou roli, Česko by se k ní ale nemělo tak silně upínat, a raději hledat další koalice, říká Kateřina Kočí z VŠE.
Jak si stojí zahraniční politika EU? Jakou roli v ní hraje Česká republika nebo Maďarsko? A přetrvá v zahraničně-bezpečnostních otázkách jednomyslné rozhodování? Poslechněte si podcast s expertkou Kateřinou Kočí.
Země EU jsou rozdělené v pohledu na možné uvolnění patentů na vakcíny proti covidu-19. Zatímco například Francie, Itálie či Španělsko jsou pro návrh podporovaný stovkou zemí světa včetně USA, zejména Německo se k němu staví skepticky.
Europoslanci schválili rezoluci k Rusku, ve které odsoudili jeho agresivní jednání vůči Evropě a Ukrajině včetně útoku na muniční sklad ve Vrběticích. Vyzvali ke koordinovanému vyhošťování ruských diplomatů, dalším sankcím i vyloučení Rosatomu ze staveb elektráren v Evropě.
Podle šéfa vakcinační strategie Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) existuje spojitost mezi vakcínou od firmy AstraZeneca a případy trombózy. Marco Cavaleri, který v EMA vede tým zajišťující schvalování vakcín, to dnes řekl italskému deníku Il Messaggero.
Česká republika platí z hlediska pandemie ještě stále za odstrašující příklad, v současné době přitom vyhlíží alespoň částečné uvolnění opatření. V některých jiných zemích EU se však naopak zpřísňuje.
