V zemích Evropské unie loni získalo azyl 437 900 žadatelů, což je o sedm procent více než v roce 2023. Nejvíce úspěšných žadatelů bylo ze Sýrie, Afghánistánu a Venezuely. Více než třetina žadatelů získala azyl v Německu.
Německo má za sebou volby, které ukázaly rostoucí polarizaci společnosti, ale zároveň potvrdily silnou podporu proevropským stranám. Co od nové vlády očekává Česko a Evropa? Právě o tom debatovali v Praze politici, diplomaté a zástupci akademické sféry.
Už si nemůžeme dovolit situace, kdy se Německo na evropské úrovni zdrží hlasování, protože nemá názor. To je nepřijatelné, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz bavorský poslanec Gerhard Hopp.
Česko bojuje s nelegálním dovozem odpadu z okolních zemí. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) ve čtvrtek problém otevřel na jednání Rady EU pro životní prostředí v Bruselu a získal podporu několika dalších zemí.
Německo si ale podle analytika Martina Vokálka v dnešní geopolitické situaci nemůže dovolit nevyčnívat a mělo by se odpovědně ujmout své pozice silného státu v Evropské unii i v NATO.
Jak by měla EU reagovat na kroky nové americké administrativy směrem k válce na Ukrajině? Dokáže si Evropa zajistit místo při jednání o míru? A kam se bude sedmadvacítka ubírat po německých parlamentních volbách? Odpovídá výkonný ředitel Europeum Martin Vokálek.
Německo plánuje zřídit dvě deportační střediska pro migranty, za jejichž azylové řízení podle unijních pravidel zodpovídají jiné země EU. Jedno vznikne v braniborském Eisenhüttenstadtu u hranic s Polskem, druhé v severoněmeckém Hamburku.
Německo a Česko se letos připravují na „velké“ volby, které můžou přinést významné změny pro ně i pro celou Evropu. Které další země obmění své vedení?
Německo a další evropské země se shodují na tom, že Ukrajina potřebuje bezpečnostní garance, pokud by mělo po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu začít jednání o příměří ve válce s Ruskem.
Česká republika, Slovensko a Rakousko vyzvaly Berlín, aby tento měsíc schválil novelu zákona, která zruší poplatek za tranzit plynu přes jeho území. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Odvolává se přitom na dokument, ke kterému získala přístup.
Jaká je budoucnost vodíku v Česku a Německu v kontextu dekarbonizace EU? V čem dává spolupráce napříč hranicemi na rozvoji vodíku smysl? Jakými cestami by se mělo partnerství ubírat?
Náš lokální průmysl má velký zájem o vodíkovou distribuční síť, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz Matthias Rösch z Horní Falce. Pokud chce Evropa mít vodíku dost, musí podle něj masivně investovat do obnovitelných zdrojů energie.
Německo od ledna zvýší poplatek za tranzit plynu z nynějších 2,50 na 2,99 eura (téměř 76 Kč) za každou megawatthodinu (MWh). V tiskové zprávě to dnes oznámila společnost Trading Hub Europe GmbH (THE), která je správcem a koordinátorem německého trhu s plynem.
Rozšíření o šestici zemí západního Balkánu je pro Evropskou unii prioritou, každý z těchto států ale postupuje samostatně a vlastní rychlostí. Na tiskové konferenci po jednání summitu takzvaného berlínského procesu to dnes řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Blokování rozhodnutí v Radě kvůli nesouvisejícím otázkám musíme zastavit, říká německý velvyslanec v České republice Andreas Künne. V rozhovoru pro EURACTIV.cz také odhaduje, že kontroly na německých hranicích nezmizí bez plně funkčního Paktu o migraci a azylu.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) chce navrhnout dřívější přezkum dopadů zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory v EU. Namísto původně plánovaného roku 2026 by se opatření mělo revidovat již v příštím roce.
Stovky vysoušečů poslaly Česku prostřednictvím unijního systému civilní ochrany Slovinsko, Belgie, Chorvatsko nebo Německo, oznámila dnes Evropská komise.
Německo začalo ode dneška kvůli nelegální migraci kontrolovat celou svou pozemní hranici. V noci na dnešek se…
