Bulhaři a Rumuni jsou naštvaní, bez Schengenu přichází o výhody i peníze
Schengenský prostor bez hranic mohl být už brzy podstatně rozlehlejší, Bulharsko a Rumunsko si ale ještě počkají. Za vším stojí politika.
Schengenský prostor bez hranic mohl být už brzy podstatně rozlehlejší, Bulharsko a Rumunsko si ale ještě počkají. Za vším stojí politika.
Evropská unie nevyužila roky „migračního klidu“ na to, aby vybudovala funkční společný systém. Teď tak musí hasit problémy za chodu, a je to stále ta stará známá písnička.
Pouze několik desítek migrantů si dosud mezi sebou předaly členské země EU na základě mechanismu „dobrovolné solidarity“ dojednaného před pěti měsíci. Uvedla to dnes eurokomisařka Ylva Johanssonová, podle níž by nový nástroj pro sdílení migrační zátěže mohl fungovat mnohem lépe.
Evropské země se ještě nevzpamatovaly z přílivu Ukrajinců a už jim na dveře klepou migranti z jihu. České předsednictví má nápady, jak EU přiblížit k dlouhodobějšímu řešení.
Česko tlačí na to, aby mezi EU a Kosovem začala platit vízová liberalizace. Vše nasvědčuje tomu, že je na to západobalskánská země dobře připravená, přesvědčit do konce roku skeptické státy ale bude pro české předsednictví tvrdý oříšek.
Migrační krize na hranici EU s Běloruskem se uklidnila, uvedla ve Vilniusu eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová. Český ministr vnitra Vít Rakušan na setkání připomněl, že ochrana vnější hranice EU je pro ČR dlouhodobou prioritou.
Maďarský ústavní soud dnes uvedl, že není s to „zpochybnit verdikt Soudního dvora EU, ani posuzovat nadřazenost unijního práva“. Případ se dotýká kritiky, jak Maďarsko zachází s migranty. Podle názoru maďarské vlády však dnes soud jednoznačně podpořil její migrační politiku.
Státy EU se dnes v reakci na napjatou migrační situaci u hranic s Běloruskem shodly na dalším rozšíření sankcí vůči běloruskému režimu. Pátý soubor postihů se mimo jiné dotkne letecké společnosti Belavia a dalších firem z oblasti cestovního ruchu.
Litva, Lotyšsko a Estonsko dnes obvinily běloruský režim z toho, že nutí migranty, aby ilegálně pronikli přes hranice do Evropské unie. Ve společném prohlášení podle agentury Reuters v této souvislosti zdůraznili, že Lukašenko musí nést zodpovědnost za obchodování s lidmi.
Situace na hranicích mezi Běloruskem a Polskem se vyostřuje. Začal dosud největší pokus o hromadný násilný vstup na území Polska, prohlásil dnes mluvčí ministra pověřeného koordinováním polských tajných služeb.
Polsko, Litva a deset dalších zemí východního křídla Evropské unie včetně Česka požadují, aby evropský blok usnadnil stavbu hraničních bariér bránících ve vstupu nelegálním migrantům a platil je ze společného rozpočtu.
Většině nelegálních migrantů, kteří se do Evropy dostali v krizových letech 2015 a 2016, zařídili cestu pašeráci. I když se situace zlepšila, tzv. převaděčství stále představuje velký humanitární a bezpečnostní problém.
Evropská unie má značné rezervy ve spolupráci s dalšími zeměmi na návratech migrantů, kteří pobývají na jejím území nelegálně. Uvádí to dnes zveřejněná auditní zpráva Evropského účetního dvora.
Evropská unie pracuje na evakuacích z Afghánistánu, prozatím však není jasné, které státy se bývalých afghánských spolupracovníků EU ujmou. Současná krize by nicméně mohla přispět k urychlení vzniku nové migrační a azylové politiky.
Litevští pohraničníci během uplynulých 24 hodin zadrželi dalších 137 migrantů, kteří nelegálně překročili bělorusko-litevské hranice. Evropská agentura Frontex vyslala do země dalších 60 policistů k ostraze hranic.
Ještě před začátkem letní pauzy dokončili europoslanci zprávu, podle které si evropská pohraniční stráž Frontex neplní své povinnosti z hlediska ochrany práv migrantů mířících po moři do Evropy. Nejhorší obavy se nicméně nepotvrdily, respektive pro ně neexistují dostatečně přesvědčivé důkazy.
Současné zaujetí pandemií COVID-19 přispívá k odpolitizování tématu migrace a azylu, a to je situace, která nahrává vyjednáváním mezi státy. Dělící čáry nicméně stále existují, píše ve své analýze odborník na migrační politiku Vít Novotný z bruselského Martensova centra.
Vrcholná schůzka lídrů měla ve čtvrtek dvě hlavní témata – kontroverzní maďarský zákon a společný postup Unie vůči Rusku. V obou případech přetrvávají významné neshody.