Pro některé europoslance moc přísný, pro některé naopak málo. Pakt o migraci a azylu ale nakonec prošel a přinese vůbec první ucelená migrační a azylová pravidla EU. Jejich plné převedení do praxe bude několik let trvat.
Nová dohoda EU s Tuniskem připomíná tu s Tureckem, která do určité míry zafungovala. Propojovat ekonomickou pomoc s migrací je ale riskantní, říká odbornice na migraci Lucie Macková.
Prezidenty a premiéry zemí EU čeká „podrobná debata“ o osudu společné migrační a azylové politiky. Řešení musí najít co nejrychleji, s ustupující zimou totiž bude nelegální migrace zesilovat. Odbornice upozorňuje na to, že posilovat ochranu vnějších hranic nestačí.
Evropská unie má značné rezervy ve spolupráci s dalšími zeměmi na návratech migrantů, kteří pobývají na jejím území nelegálně. Uvádí to dnes zveřejněná auditní zpráva Evropského účetního dvora.
Současné zaujetí pandemií COVID-19 přispívá k odpolitizování tématu migrace a azylu, a to je situace, která nahrává vyjednáváním mezi státy. Dělící čáry nicméně stále existují, píše ve své analýze odborník na migrační politiku Vít Novotný z bruselského Martensova centra.
I když otázka vnitřní bezpečnosti zůstává především v rukách členských států, v rámci EU funguje spolupráce v celé řadě oblastí. Které to jsou? A jaké plány má Unie do budoucna?
Státy Evropské unie se dnes dohodly s Evropským parlamentem na posílení pravomocí azylového úřadu, které má zefektivnit řízení s žadateli o azyl.
Zemím EU se nedaří vracet neoprávněné migranty zpět do zemí původu. Zlepšit to má nová strategie, která se zaměřuje konkrétně na dobrovolné návraty. Veřejnou konzultaci ke strategii doprovázel „český nálet“ kritických komentářů.
Více než polovina osob ze třetích zemí s příkazem opustit EU zůstává na jejím území. Ve Francii, Itálii a Španělsku také vzrostl počet migrantů, kteří na jejich území pobývají nelegálně.
Dražší, ale za to elektronicky dostupná víza do Evropy, nebo třeba náročnější vízové podmínky pro státy, které nespolupracují s EU při navracení neúspěšných žadatelů o azyl. Právě tak si Komise představuje novou vízovou politiku EU.
Unie si bude lépe hlídat své vnější hranice. Pomůže jí přitom revidovaný Schengenský informační systém, který nejenže sesbírá data o osobách, které mají do EU namířeno, ale také odhalí, zda cizinci nejsou spojení s vyšetřováním teroristických útoků a dalších zločinů.
Europoslanci mají na stole reformu směrnice, která řeší navracení neúspěšných žadatelů o azyl zpět do země původu. Nová opatření se chystají i pro transfery migrantů mezi členskými zeměmi EU.
