Evropská komise dnes schválila čtvrtou žádost Česka o platbu ve výši 1,83 miliardy eur (45 miliard Kč) v rámci mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. EK o tom informovala ve svém prohlášení.
ČR má problém s plněním některých cílů Národního plánu obnovy. Mezery sice může „zaplácnout“ jinými projekty, to by však mohlo jít proti smyslu celého plánu. Potíže stihnout všechny projekty a reformy včas má ale celá EU.
Celkem 702 milionů eur (17,9 miliardy korun) z Národního plánu obnovy (NPO), o jejichž uvolnění Česku v pondělí rozhodla Evropská komise, půjde především na projekty spojené s ochranou životního prostředí, modernizaci železnice nebo na digitalizaci veřejné správy.
Česko získalo v prvním pololetí z rozpočtu Evropské unie o 45,6 miliardy korun více, než do něj odvedlo. Z celkové sumy takzvané čisté pozice tvoří 24,8 miliardy korun příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU).
Polsko využije půjčku ze svého Národního plánu obnovy na výstavbu polovodičové továrny společnosti Intel za šest miliard eur. Česko tak ambiciózní není, a to i kvůli obavám o veřejné finance. Takový přístup ale může být krátkozraký.
Evropské peníze drží české zdravotnictví nad vodou. Pomáhají při stavbě nových pavilonů nemocnic a modernizaci přístrojů, zvyšují kybernetickou odolnost, rozvíjí výzkum nebo financují péči v domovech pro seniory. A bude to tak i nadále.
Pohodlně se usaďte. Souboj dvou klíčových nástrojů, kterými EU financuje členské země, právě začíná. Zvítězí „tradiční“ kohezní politika, nebo novinka v podobě fondu obnovy?
Fond obnovy, se kterým přišla Evropská unie, aby oživila evropské ekonomiky po koronavirové krizi, státům nepřináší jen dotace, ale i půjčky, a to konkrétně z tzv. nástroje pro oživení a odolnost. Česko o takovou půjčku zájem má. Zda si další miliardy z EU půjčí má rozhodnout do konce roku vláda.
