Pouze pět zemí EU dosud odevzdalo Evropské komisi své plány na využití peněz z mimořádného fondu obnovy po koronavirové krizi, dnes přitom končila lhůta pro jejich předložení. Může to zpomalit výplatu prostředků.
Pandemie přispěla k tomu, že se v otázce rovného přístupu ke vzdělání v Česku i nadále „otevírají nůžky“. Nešlo jen o to, že někteří žáci neměli přístup k nezbytnému digitálnímu vybavení, velmi záleží také na přístupu učitelů a rodinném zázemí.
Bez programu REACT-EU by si Pardubický kraj nemohl dovolit stavbu urgentních příjmů, říká v rozhovoru náměstek kraje Roman Línek. Konference o budoucnosti Evropy je podle něj velká příležitost bavit se o přenastavení kompetencí v rámci EU.
Vláda navýšila národní plán obnovy, který má být podkladem pro čerpání peněz z nového unijního fondu obnovy, o desetiprocentní rezervu na téměř 191 miliard korun. Učinila tak po konzultaci s Bruselem. Poslancům to řekl vicepremiér Karel Havlíček.
Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) panuje k národnímu plánu obnovy (NPO) ve většině koaliční shoda. Chtěl by, aby se na něm vláda shodla jednohlasně. Kabinet jej bude schvalovat po meziresortním řízení.
ČR má z fondu obnovy dostat zhruba 180 mld. korun. Prvně ale musí Evropské komisi odevzdat plán, jak je hodlá přerozdělit. Tzv. národní plán obnovy míří do finále. Kolem jeho přípravy se však strhla vlna kritiky. Jak chce ČR peníze využít?
Koronavirová krize odhalila v plné nahotě problémy, které má Česká republika s digitální transformací. Zároveň se však jedná o příležitost, jak se i s pomocí mimořádných evropských prostředků zaměřit na oblasti, kde Čechy nejvíc „tlačí digitální bota“.
Podle senátorů je národní plán obnovy, který má být podkladem pro čerpání peněz z unijního fondu obnovy, sbírkou nápadů bez jasného zacílení. Senát se k němu postaví kriticky.
Do konce dubna má Česko čas na to předložit Evropské komisi dostatečně přesvědčivý plán, jak chce využít peníze z nového fondu obnovy. Zatím to však stále vypadá, že s dosavadní podobou dokumentu není spokojený téměř nikdo.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Z evropského balíku na obnovu po krizi si Česko přijde zhruba na 172 miliard korun. Vláda nyní plánuje, jak peníze využije. Kulturní a kreativní sektor vládu vyzval, aby na něj nezapomněla. Proč je podpora umělců a kreativců důležitá?
Požadavky nejrůznějších institucí a ministerstev z Národního plánu obnovy jsou nyní o 100 miliard korun vyšší než částka 171,5 miliardy korun, kterou má Česko z mimořádného unijního příspěvku získat, řekl ministr Karel Havlíček.
Právě dnes mohou začít členské země EU oficiálně posílat Evropské komisi národní plány obnovy, které jsou podmínkou pro čerpání prostředků z fondu obnovy. Jaké další „evropské“ finanční příležitosti má Česko v následujících letech k dispozici?
Fond obnovy dostal zelenou od Evropského parlamentu i Rady. Na řadě jsou národní vlády a parlamenty, které musí návrh kvůli novým zdrojům rozpočtu ratifikovat. Komplikace se neočekávají.
Příprava komplexních reformních dokumentů podle požadavků Evropské komise je pro země Visegrádské čtyřky poměrně velkou výzvou. Všechny se potýkají s podobnými problémy – nedostatečné zapojení odborné veřejnosti a malá transparentnost celého procesu.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Země Visegrádské skupiny by měly využít současnou krizi na strukturální změny a reformy trhu práce, vzdělávání a zdravotnictví. Zároveň by se měly přestat soustředit pouze na růst HDP a místo toho se chopit zelené transformace, tvrdí experti.
Pracovní verze plánů obnovy po pandemii, které země EU zasílají Komisi k posouzení, mají nedostatky, jež by státům komplikovaly plné čerpání peněz z mimořádného krizového fondu. Upozornil na to dnes komisař Dombrovskis.
