Ruská invaze mění evropské plány na boj s následky pandemie. Peníze z obřího mimořádného fondu obnovy mají jít ve větší míře na energetickou soběstačnost, Česko volá také po finanční pomoci s uprchlíky z Ukrajiny.
Ruská invaze zamíchala evropskou obnovou po pandemii. Státy mají možnost poslat více peněz z mimořádného fondu na zvýšení své energetické nezávislosti na ruském plynu, dříve nastavené přísné podmínky čerpání však stále platí.
Auta, elektrárny nebo průmyslové podniky se musí zbavovat emisí, aby vyhověly evropským ambicím v oblasti ochrany klimatu. To stejné platí i pro budovy. Nová směrnice o energetické náročnosti budov má podpořit dekarbonizaci sektoru a zdůrazňuje rok 2027 jako limitní pro veřejné financování instalací fosilních kotlů. Přinese „renovační vlna“, jak se evropské strategii v oblasti budov říká, stimulus pro místní stavebnictví? Co bude největší výzvou pro Česko?
Kultura a kreativní průmysly se v poslední době těší rostoucí pozornosti. V Česku na jejich rozvoj poputují miliardy. Tuzemsko si však kromě investic musí splnit několik „domácích úkolů“.
Pokrizový fond obnovy Evropské unie, ze kterého má do Česka připutovat asi 180 miliard korun na obnovu ekonomiky, není jen o ozelenění hospodářství a digitalizaci. Česko chce nemalou část investovat také do reformy a zkvalitnění sociálních služeb.
Česko se již nyní potýká s klimatickou změnou. K jejím projevům patří pravidelné povodně i chřadnoucí lesy. Jak se na ni Česko připravuje? A jak mu s tím pomohou evropské peníze?
ČR dá na rozvoj kultury a kreativního průmyslu v rámci Národního plánu obnovy (NPO) necelých sedm a půl miliardy korun. Další finance pak umělci mohou získat z evropských programů jako Kreativní Evropa. Lepší využití peněz však komplikuje i složitá byrokracie.
Výzkum a vývoj v Česku už brzy „nakopnou“ mimořádné miliardy z evropského post-pandemického fondu obnovy. Podpory se dočkají univerzitní výzkum kardiovaskulárních nemocí, prohloubení spolupráce mezi vědci a podniky nebo inovace ve firmách.
Mnoho domácností v ČR stále postrádá rychlý internet. Nyní se díky dalším dotacím z EU otevírá možnost výstavbu pokrytí vysokorychlostním internetem dokončit.
Do Česka míří první miliardy z evropského fondu obnovy. Jaké projekty peníze podpoří? A kde o ně mohou lidé žádat? Sledujte další díl pořadu Sedmadvacítka.
Komplikované stavební řízení je dlouhodobou bolístkou české ekonomiky. S novou legislativou a investicí z Národního plánu obnovy by se řízení mohlo zjednodušit a zkrátit. Doufají v to především čeští podnikatelé.
Prakticky se u nás zastavil rozvoj obnovitelných zdrojů, které teď v Evropě hrají prim. To znamená, že prostor pro investice je u nás opravdu obrovský, říká ekonom Luděk Niedermayer, který dnes působí jako poslanec Evropského parlamentu (za TOP 09).
Evropa sází na bezemisní dopravu, zejména elektromobilitu. Slibuje si od ní čistší ovzduší, nižší emise a udržitelnou budoucnost dopravního sektoru. Česko by nemělo zůstat pozadu, EU proto v následujících pěti letech masivně investuje do výstavby tuzemské nabíjecí infrastruktury.
Nejlevnější energie je ta, která se vůbec nevyrobí a nespotřebuje. Takové pravidlo sice působí banálně, Česko má však problém jej dodržovat. Zemi se dlouhodobě nedaří plnit cíle v oblasti úspor energií, změnit by to mohly investice financované z evropského rozpočtu.
Do Česka přišlo prvních 23 miliard korun ze speciálního nového fondu České firmy díky němu mohou rychleji a snadněji inovovat a posilovat svou konkurenceschopnost. Prostředků na transformaci by měly využít, je totiž nereálné, že by EU své ambiciózní klimatické plány ještě „odpískala“.
Z nového evropského fondu doputuje na odolnost a modernizaci českého zdravotnictví nebo zdravotní výzkum až 20 miliard korun. Nebude to ale zadarmo, podmínkou jsou reformy.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Národní plán obnovy má pomoci vyvést českou ekonomiku z post-covidové krize. Součástí plánu jsou i reformy v oblasti boje proti korupci a justice. Kromě často zmiňované problematiky střetu zájmů obsahuje několik dalších opatření, která bude muset ČR přijmout. Jaká to jsou?
