Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) inicioval vznik dopisu, kterým belgické předsednictví v Radě Evropské unie vyzval k posunu v jednáních o vstupu Ukrajiny a Moldavska do EU. Připojilo se k němu dalších 11 států.
Vedoucí představitelé EU se sejdou v Bruselu na dvoudenním summitu. Podle předběžného plánu by se lídři měli zabývat například společným postojem členských států k volbám v Rusku, nastartování evropského obranného průmyslu nebo Blízkému východu, který je na pokraji humanitární katastrofy.
Na Bělorusko se nezapomnělo, tamní situace ale závisí na vítězství Ukrajiny, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz zmocněnec…
Řadě zemí z východní Evropy se otevřela cesta do Unie. Lídři EU dali zelenou otevření přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem a podmíněně i s Bosnou a Hercegovinou, Gruzii udělili status kandidátské země. Co konkrétního čeká tyto země nyní?
Unijní lídři se shodli na kapitole o rozšiřování, a to navzdory hrozícímu vetu maďarského premiéra Viktora Orbána. Dali tak zelenou otevření přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Zároveň udělili kandidátský status Gruzii.
Už na konci týdne se lídři EU sejdou v Bruselu. Jednat se bude o revizi současného rozpočtu EU, jehož součástí je i finanční pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur. Dojít by mělo i na rozšiřování.
Ukrajina a Moldavsko mohou začít vyjednávat o vstupu do EU, úkoly si plní dostatečně, je přesvědčená Evropské komise. Ve dnes zveřejněné zprávě zhodnotila také pokrok dalších zájemců o vstup do Unie.
Do centra pozornosti v EU se dostává otázka jejího rozšíření. Z politických prohlášení téma zamířilo už na jednací stoly. Kdy a jak se EU rozšíří? Napoví nový díl podcastu Evropa zblízka.
Ukrajina má šanci zahájit svůj přístupový proces do EU ještě tento rok, a i když je plné členství hudbou vzdálené budoucnosti, v Evropě je vidět nový impuls pro rozšíření. Důvody jsou hlavně bezpečnostní.
Poslanci Evropského parlamentu minulý týden během plenárního zasedání schválili prodloužení liberalizace obchodu mezi zeměmi EU a Moldavska. Nařízení tak bude platit i v následujícím roce. Členské státy opatření zavedly v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině.
Moldavsko má 2,6 milionu obyvatel, není členem Evropské unie a dlouhá léta zápasí s ruským vlivem. Přesto se mu podařilo uspořádat summit, na kterém se sešli lídři z celé Evropy. Moldavská prezidentka Maia Sandu si za to vysloužila poklonu evropských lídrů a posunula se o krok blíže k západu.
Premiéři a prezidenti evropských zemí se dnes setkávají v moldavském Kišiněvě, jen pár kilometrů od ukrajinských hranic. Moldavsko totiž hostí druhý summit Evropského politického společenství.
Moldavsko chce vstoupit do Evropské unie „co nejdříve to bude možné“, aby se ochránilo před ruskou hrozbou. V rozhovoru s agenturou AFP to uvedla moldavská prezidentka Maia Sandu.
Poměrně rychlá shoda. Tak by se dal zjednodušeně popsat první den summitu Evropské rady, a to navzdory očekáváním. Ta předjímala, že diskusi lídrů může zkomplikovat například otázka jaderné energie. Jednání se ale nakonec obešlo bez výrazných komplikací a průtahů.
Moldavsko je kandidátskou zemí EU, proevropský přístup je však pro řadu místních lidí synonymem korupce. Země navíc nadále řeší komplikovanou situaci v Podněstří, ve kterém je vysoká koncentrace ruských vojáků a zbraní.
Válka na Ukrajině zdánlivě dodala EU novou chuť se rozšiřovat. Při hlubším pohledu do debaty o přijetí nových zemí je ale jasné, že členské státy nemají stejný názor. Aby se věci daly skutečně do pohybu, musela by se změnit sama EU.
Evropská komise (EK) dnes doporučila členským zemím Evropské unie udělit Bosně a Hercegovině status kandidáta pro přijetí do bloku. Při projevu k unijním diplomatům to oznámila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.
Německý kancléř Olaf Scholz se dnes v Praze vyslovil pro to, aby se EU v budoucnu rozšířila mimo jiné o Ukrajinu, Moldavsko a Gruzii. Růst bloku podle něj pomůže zajistit postupný přechod na většinové hlasování.
