Téměř 11 miliard korun z Modernizačního fondu zamíří na zvyšování energetické účinnosti železnic a snížení emisí z dopravy, uvedlo dnes ministerstvo životního prostředí v tiskové zprávě.
Jedenáct projektů na podporu ekologické železniční dopravy z osmi krajů a Prahy si rozdělí 15 miliard korun z Modernizačního fondu, který využívá výnosy z emisních povolenek.
Evropská komise a Evropská investiční banka dnes oznámily, že z Modernizačního fondu bylo vyplaceno 3,66 miliardy eur na podporu 34 projektů souvisejících s energetikou v devíti členských státech EU. Jedním z příjemců plateb je i Česko.
Pokud by byl nastaven horní limit ceny emisních povolenek v EU, Česká republika by přišla až o 150 miliard korun, které by jinak směřovaly do investic na zateplování, obnovitelné zdroje energie a další opatření. Dnes to uvedli odborníci.
Přechod k bezemisnímu hospodářství v Česku vyžaduje bilionové investice a intenzivní spolupráci veřejného i soukromého sektoru, zaznělo na debatě o financování dekarbonizace.
Teplárenství čelí strukturálnímu dluhu způsobenému desetiletími závislosti na uhlí a zemním plynu. Právě moderní teplárenství je páteří zásobování teplem například ve Švédsku nebo Dánsku.
Evropská unie se kvůli pandemii společně zadlužila, v té chvíli ale nebylo jasné, jak tyto peníze splatí. Na scénu tak přicházejí nové vlastní zdroje rozpočtu, které mohou do budoucna zásadně překopat způsob, jak Unie financuje svůj chod.
Trojice českých uhelných krajů, kterou čeká konec těžby a ozelenění celé ekonomiky, sází do budoucna na vodík. Kraje mají v plánu spolupracovat a zapsat se na mapě Česka, ale i Evropy, jako „vodíková údolí“.
Snížit emise, ukončit závislost na ruském plynu a zajistit světlo a teplo českým domácnostem i podnikům. Právě tak zní hlavní úkoly pro českou energetiku. Na jejich splnění bude moci stát čerpat masivní podporu z evropských fondů.
Představa, že každý může mít doma tepelné čerpadlo a s ním vytápět svůj dům, je mylná. Upozornil na to ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek na debatě, kterou na konci listopadu uspořádal server EURACTIV.cz.
Je téměř jisté, že peníze z Národního plánu obnovy nestihneme využít. Peníze se musí rozdělit do konce příštího roku a dočerpat do září 2026. Teď se hraje nikoliv o to, zda zvládneme vyčerpat všech 190 miliard korun, ale o to, kolik se nám podaří využít, píše Jakub Tomaštík.
Prakticky se u nás zastavil rozvoj obnovitelných zdrojů, které teď v Evropě hrají prim. To znamená, že prostor pro investice je u nás opravdu obrovský, říká ekonom Luděk Niedermayer, který dnes působí jako poslanec Evropského parlamentu (za TOP 09).
Farmy na přažských střechách, hromadná doprava poháněná biometanem z gastroodpadu nebo využívání tepla z odpadních vod pro vytápění a chlazení. To je jen zlomek opatření, jakými chce hlavní město Praha roztočit svou cirkulární ekonomiku.
Vývoj na velkoobchodních trzích je nemilosrdný. Ceny elektřiny rostou, což může negativně dopadnout jak na český průmysl, tak i na tuzemské domácnosti.
České regiony budou moci čerpat milionové dotace na renovace veřejných budov. Peníze ale nejsou to jediné, co k úspěšné rekonstrukci potřebují. Apelují zejména na nutnost zjednodušení administrativy.
Praha bere boj s klimatickými změnami vážně, na projekty dohlédne „koordinátor modrozelené infrastruktury“, říká primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Hlavnímu městu se zkomplikoval přístup ke klasickým evropským fondům, vyhlíží ale jiné příležitosti.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Polsko se v následujících pěti letech dostane do velmi náročné situace, nebude totiž schopné pokrýt energetickou poptávku. Velmi pravděpodobně budeme nuceni dovážet energii do Polska, říká Marcin Korolec v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
