Evropská komise chce usnadnit cestování mladých lidí ve věku od 18 do 30 let mezi EU a Spojeným královstvím. Spojené království to však odmítlo ještě před předložením jakéhokoli návrhu.
Mobility Innovation Hub vznikl s cílem rozvíjet „více méně všechno, co se hýbe“. Má se stát velmi potřebným pojítkem ministerstev, firem, svazů, škol, výzkumníků nebo investorů, a dostat tak Česko v sektoru mobility na konkurenceschopnou úroveň.
Řada evropských norem projednávaných během českého předsednictví se dotkne i budoucnosti českého automobilového průmyslu. Výrobci bedlivě sledují především klimatickou legislativu spojenou s balíkem Fit for 55 nebo přípravu nové emisní normy Euro 7.
Miliardy z evropských strukturálních fondů potečou do modernizace českých dopravních sítí i nadále. Nové podmínky čerpání nicméně pro kraje znamenají, že budou muset při budování a údržbě silnic častěji sáhnout do vlastní kapsy.
Jak nasměrovat dotační podporu tam, kde je skutečně potřeba? Evropská unie pro to má speciální prostředky, tzv. nástroje integrovaného územního rozvoje.
V následujících letech budou hrát na evropských silnicích prim nízkoemisní vozidla, to asi nikoho nepřekvapí. Pokud chce ale Evropa skutečně zezelenat, s výměnou aut se spalovacím motorem za udržitelnější prostředky si nevystačí.
Doprava je dnes zodpovědná za čtvrtinu všech emisí v Evropské unii. Zatímco v ostatních sektorech se daří množství vypouštěných skleníkových plynů snižovat, doprava zůstává oříškem. Co s tím? Je možné zajistit ekologickou, pohodlnou a dostupnou dopravu?
Auta ovládaná pomocí umělé inteligence, která vzájemně komunikují, chrání své pasažéry před nebezpečím a vypouštějí jen minimum emisí. Právě tak by mohla vypadat budoucnost evropské silniční dopravy.
Řidič, který během jedné jízdy převáží náklad i přes několik států EU, je vysoce mobilní pracovník, a proto by neměl spadat pod pravidla směrnice o vysílání pracovníků. Myslí si to generální tajemník Sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA Vojtěch Hromíř. Pokud by směrnice byla plošně na řidiče uplatňována, přinese především zdražení dopravy a zboží a snížení efektivity silniční dopravy, říká v rozhovoru pro EurActiv.
Dokonce za „skvělý nápad“ označila evropská komisařka pro dopravu Violeta Bulcová návrh europoslanců, aby mladí lidé získali k 18. narozeninám lístek na vlak po Evropě zdarma. Včera to uvedla při diskusi v Evropském parlamentu. Dodala, že Komise se bude návrhem zabývat.
Česká europoslankyně Martina Dlabajová vedla ve dnech 18. – 20. července kontrolní misi Výboru pro rozpočtovou…
Deseti národním parlamentům se nelíbí nová pravidla na vysílání pracovníků, se kterými nedávno přišla Evropská komise. Vystavily jí proto tzv. žlutou kartu, kterou zavedla Lisabonská smlouva. Poslanci ji mohou využít, pokud se obávají, že návrh porušuje pravidla subsidiarity.
Současná pravidla pro vysílání pracovníků jsou zastaralá a je potřeba je modernizovat. Evropa si nemůže dovolit, aby občané přestali projektu věřit. „Podporu občanů potřebujeme,“ říká v rozhovoru pro EurActiv komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pohyb pracovních sil Marianne Thyssenová, která koncem minulého týdne navštívila Českou republiku.
Evropská unie zbořila další část hranic, které bránily volné obchodní soutěži. Je to ale dost?
Ve středověku byla jazykem vzdělanosti a vědecké komunikace latina. Studenti a učitelé se často pohybovali mezi jednotlivými univerzitami, které byly všechno, jen ne národnostně jednotné. Na nejstarší evropské univerzitě v Bologni existovalo až 16 takzvaných univerzitních národů, univerzita byla nezávislá na představitelích církve či měšťanstva a hlavní slovo zde měli studenti. Dnes probíhá studium na většině evropských vysokých škol v národních jazycích a vysokoškolské systémy jednotlivých zemí jsou natolik spletité, že jen pokus o základní orientaci vám zabere nemálo času.
