Od uhlí ke start-upům. Jak Transformační centrum pomáhá Ústeckému kraji v proměně regionu
Pilíř proměny regionu a příklad moderního urbanismu. Tak popisuje web Ústeckého kraje jeden ze strategických projektů – Transformační centrum Ústeckého kraje.
Pilíř proměny regionu a příklad moderního urbanismu. Tak popisuje web Ústeckého kraje jeden ze strategických projektů – Transformační centrum Ústeckého kraje.
Většina evropských zelených opatření a cílů pro rok 2030 se již naplňuje v praxi, a pro revizi tak nezbývá moc prostoru, zaznělo v debatě o Green Dealu, kterou uspořádal server Euractiv.cz v rámci konference České priority v evropské politice.
ČR by se okolo roku 2030 mohla stát čistým plátcem, což by mimo jiné znamenalo méně peněz z kohezních fondů. České subjekty se tak budou poohlížet například po komunitárních fondech. O co jde a jak je Česko čerpá v současnosti?
Jihomoravský kraj je v Česku je jedním z nejzasaženějších regionů klimatickou změnou. Na začátku roku představil vlastní plán, jak se se změnou klimatu vypořádat. Ani ostatní kraje v boji nezůstávají pozadu.
Podle dat Eurostatu vyprodukoval průměrný Evropan v roce 2021 asi 189 kilogramů obalového odpadu. Dvě pětiny vyhozených obalů představovaly papír s lepenkou, zhruba po pětině do celkového množství přispěly plast, sklo a dřevo. Snížit stále rostoucí množství vyhozených obalů má nové nařízení z pera Evropské komise, ke kterému se tento týden vyjádřili europoslanci.
EU se rozhodla zaměřit svou pozornost na textilní průmysl, který je čtvrtým největším znečišťovatelem životního prostředí a třetím největším spotřebitelem vody. Opatření jsou určitě potřebná, ale musíme je ustát, zaznívá ze strany textilního průmyslu. Pokud by se je povedlo zavést správně, mohlo by to pro české výrobce znamenat novou příležitost.
Ministerstvo životního prostředí v pondělí zveřejní hodnocení dosavadních opatření u hnědouhelného dolu Turów na česko-polských hranicích.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) není dostatečně transparentní a nebrání české zájmy, stěžují si ekologické spolky i právní kancelář, která kauzu sleduje. Nemůžeme uveřejňovat informace, které jsou chráněny duševním vlastnictvím, brání se ministerstvo.
Šampionát nejrychlejších vozů na světě, Formule 1, nabízí pohled do budoucnosti automobilismu. Světové automobilky, které se na šampionátu podílejí, totiž její ekosystém využívají jako „Petriho misku” pro inovace. Ty se pak velmi často dostávají i do běžného provozu, i když se zpožděním.
Dříve za klima, dnes především za bezpečnost. Nutnost zbavit se závislosti na ruském plynu je stále aktuálnější. Jednou z možných alternativ by se mohl stát biometan. Jeho výrobu nyní chce Evropská komise zásadně navýšit.
Uhelné regiony mají projít zásadní proměnou. V nadcházejících letech by do nich mělo natéct necelých 43 miliard korun prostřednictvím fondu spravedlivé transformace. Do podmínek čerpání peněz se nejspíš promítne i válka na Ukrajině.
Další polský návrh dohody o hnědouhelném dolu Turów je pro českou stranu nepřijatelný, sdělila dnes na twitteru mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP) Petra Roubčíková. Podle ní je třeba návrh projednat se zástupci stran vznikající vlády koalic Spolu a Pirátů a STAN.
Nejlevnější energie je ta, která se vůbec nevyrobí a nespotřebuje. Takové pravidlo sice působí banálně, Česko má však problém jej dodržovat. Zemi se dlouhodobě nedaří plnit cíle v oblasti úspor energií, změnit by to mohly investice financované z evropského rozpočtu.
Ambiciózní klimatické a energetické cíle EU představují velkou výzvu především pro regiony závislé na těžkém průmyslu. Moravskoslezský kraj chce v rámci transformace změnit svou nelichotivou image, s čímž mu pomůžou i nové evropské prostředky.
Karlovarský kraj se obrátil na Evropskou komisi kvůli rozdělení peněz z Fondu spravedlivé transformace (FST) mezi tři uhelné kraje České republiky.
Evropský rozpočet se v letech 2021-2027 kvůli snaze obnovit evropské ekonomiky rekordně nafoukne o nové fondy. Jaké příležitosti by mohl nabízet automobilovému průmyslu?
České programy zlepšování kvality ovzduší jsou velmi obecné, dopady opatření se nedají vyhodnotit, říká ekolog Miroslav Šuta. „Očisťování“ dopravy je podle něj v tuzemsku pouze kosmetické, k systémovému řešení chybí politická vůle.