Malý poradní orgán, který ale má svou stopu třeba v evropských zákonech o domácím násilí nebo ve Fondu spravedlivé transformace. Právě tak popisuje Evropský hospodářský a sociální výbor Lucie Studničná.
Přiměřená minimální mzda pro důstojný život – směrnice, kterou v září schválil Evropský parlament, v říjnu finálně posvětila Rada a nyní čeká na implementaci ve členských státech.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Do čela Rady EU se na půl roku postavila vláda Emmanuela Macrona. Ten má velké ambice, ale zároveň co dělat, aby zvládl situaci doma. Blíží se totiž prezidentské volby a zároveň sílí pandemie omikronu.
Státy Evropské unie se shodly na společných principech, podle nichž by v budoucnu měly určovat minimální mzdy. Norma nepočítá se zavedením jednotné úrovně minimální mzdy pro celou Unii, stanovuje ale postup, jak by země měly dospět k její dostatečné výši.
Evropská komise dnes navrhla principy, podle nichž by členské země Evropské unie měly jednotně stanovovat „odpovídající“ minimální mzdy svých obyvatel. Unijní exekutiva chce, aby státy snížily rozdíly mezi nejnižšími a průměrnými příjmy, konkrétní závaznou hranici však neupřesnila.
Digitalizace, přechod na bezuhlíkovou ekonomiku i demografické změny si vyžadují zvýšenou pozornost. EU proto nezahálí a zamýšlí posunout svou sociální politiku zase o krok dál, a to zajištěním kvalitní práce, adekvátních mezd i možností pro zlepšení dovedností.
Ministři zemí EU dnes schválili 20 principů, které mají zajistit lepší životní a pracovní podmínky pro Evropany. Je mezi nimi třeba zajištění spravedlivé mzdy nebo bezpečnosti na pracovišti. Dokument sice není závazný, ale členským zemím dává vodítko, jak postupovat. Pokrok bude pravidelně hodnotit Evropská komise.
Konvergence, tedy sbližování úrovní členských zemí, je v současné době pro českou evropskou politiku prioritou. Jak ale konvergenci urychlit, aby se Česko dočkalo stejných platů, jako mají například v Německu? Řešení je zejména na budoucí české vládě.
Minimální mzda řidičů mezinárodní dopravy je předmětem sporu mezi západními a východními zeměmi. Čeští a němečtí dopravci jsou přitom ve shodě, že uplatňovat by se měla až po třech týdnech, které řidič stráví v jiné zemi. Komise ale navrhuje pouhou třídenní lhůtu.
Donald Trump se rozhodl odstoupit od Pařížské dohody o ochraně klimatu a Viktor Orbán by si měl poklepat na čelo. Politika amerického prezidenta však není jedinou zprávou týdne, která by vás měla zajímat.
Unie má zatím v oblasti sociální politiky jen omezené pravomoci, jsou však nezbytné pro fungování vnitřního trhu. Výraznější angažmá EU by s sebou přineslo významnější dopady, které mohou přinášet jak užitek, tak i ekonomické problémy.
V souvislosti s brexitem se v Evropské unii oživila otázka volného pohybu pracovních sil a práv občanů EU, kteří žijí a pracují v jiných unijních zemích. Kde najdeme nejvíce Čechů a jaká pravidla určuje evropská legislativa?
Před šedesáti lety položily evropské národy základy Evropské unie – jedné z nejúspěšnějších sil podporujících mír, demokracii,…
Německo, Francie a Rakousko zavádějí nová pravidla pro minimální mzdu. Vztahují se na domácí i zahraniční pracovníky včetně řidičů mezinárodní dopravy. Podle Jany Radové, vedoucí kanceláře Svazu průmyslu a dopravy ČR v Bruselu, jsou tato pravidla diskriminační a souvisí s chystanou revizí směrnice o vysílání pracovníků.
Zeď mezi západní a východní Evropou sice padla, ale řada členských států se vrací k protekcionismu. Hlavním principem jednotného trhu EU se tak stává „bližší košile než kabát“.
Názor je reakcí na nedávno zveřejněný článek „Komise chce povinné minimální mzdy, sociální nerovnost v EU je prý…
Členové Výboru pro zaměstnanost a sociální věci Evropského parlamentu si dnes vyslechli prezentaci návrhu zprávy o vysílání pracovníků…
