Na stole stále leží možnost přivézt do Česka dětské uprchlíky z Řecka, což odcházející vláda odmítala. Budoucí ministr vnitra Vít Rakušan naznačil, že on sám se na věc dívá jinak. „Prodat“ něco takového v ČR ale rozhodně nebude jednoduché.
Některé členské státy EU vracejí na stůl otázku nechvalně proslulých mechanismů na přerozdělování žadatelů o azyl, které Česko dlouhodobě odmítá. Z čeho tento český postoj vychází? Nabízíme ohlédnutí za událostmi roku 2015.
Soudní dvůr EU se bude 5. března zabývat žalobou, kterou Česká republika napadla změny směrnice o zbraních z roku 2017, zakazující některé poloautomatické zbraně či určité typy zásobníků.
Diskuse o zpřísnění evropské zbraňové legislativy se intenzivně vede již několik let. Jak bylo držení a nabývání střelných zbraní řešeno dříve a jaké změny přinesla zbraňová směrnice? Dozvíte se v podrobném přehledu.
Do půlky září mají země EU čas na implementaci směrnice o zbraních, která budí vášně už od loňska. Česko termín nestihne, a to i přes to, že „pomalou“ novelu zákona v srpnu nahradilo „rychlejší“ nařízení vlády. Mohou tak přijít sankce.
Česko loni v srpnu podalo k evropskému soudu žalobu kvůli směrnici o zbraních, která je podle vlády diskriminační. Do českého práva má být předpis implementován do poloviny září, ale rozsudek ohledně žaloby se dá očekávat až mnohem později.
Teroristé nahradili střelné zbraně dodávkami a vlastnoručně vyrobenými výbušninami. Podle protiteroristického koordinátora EU to lze považovat za důkaz pokroku v boji s nebezpečnými atentátníky.
Unie neměla pravomoc přijmout směrnici o zbraních. Tak zní hlavní argument žaloby, kterou Česká republika na poslední chvíli podala k Soudnímu dvoru EU.
Česká republika se nezapojila do relokací uprchlíků z jižní Evropy, protože Itálie ani Řecko nenašly vhodné osoby. Právě tímto argumentem se chce česká vláda bránit před sankcemi za neplnění povinností.
Rakouský ministr obrany chtěl vyslat tanky do Brennerského průsmyku, zatímco Italové volají o pomoc s uprchlíky. Dnešnímu přehledu dění v Evropě tak vládne migrační krize, nechybí však ani zprávy z Hamburku, Bruselu nebo třeba z planety Mars.
Italský ministr vnitra vyzval členské země EU, aby začaly přijímat uprchlíky, kteří putují do Evropy přes Středozemní moře. Pomohlo by podle něj i přesunutí azylového řízení do Afriky, Libye však hlásí podobné problémy.
Celý svět si připomíná osudy lidí, kteří jsou na útěku. Za loňský rok jich bylo až 65 milionů, přičemž do zahraničí míří jen třetina z nich. Statisíce uprchlíků končí na březích Itálie a Řecka a EU se začíná dařit v jejich přemisťování z jihu Evropy do ostatních zemí. ČR se však nadále brání.
Česká republika má v rámci relokací přijmout 2 691 migrantů. Pokud do příštího měsíce nezačne plnit plán, Komise proti ní zahájí řízení. Problém přitom není jen na straně ČR, ale také Itálie.
Unie zavádí nová pravidla pro kontrolu nabývání a držení zbraní. Majitelé legálních zbraní se ale o svůj majetek obávat nemusejí. Členské státy jim mohou udělit výjimku.
Česká republika odmítá zpřísnění podmínek pro nabývání a držení zbraní, které navrhuje Evropská komise. Ministr vnitra Chovanec chce v případě přijetí směrnice EU o zbraních zaslat žalobu Evropskému soudnímu dvoru. Usiluje také o změnu českého ústavního zákona.
Zpráva o pokroku v oblasti migrace, maďarské referendum nebo oznámení výsledků vyšetřování o pádu letadla MH17. Přelom září a října byl v EU plný událostí.
Přerozdělování žadatelů o azyl mezi země EU představuje ve vztahu Česka s Německem dlouhodobě kámen úrazu. Po návštěvě v Praze a jednání se zeměmi V4 německá kancléřka včera kritizovala evropské státy, které odmítají přijímat muslimské uprchlíky – tedy i Česko, které podle ministra vnitra do konce roku nepřijme z Turecka žádného běžence.
