Obnovení trestního stíhání českého premiéra Andreje Babiše se dnes dostalo na program plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Hlavní náplní diskuse byla rozepře europoslanců, jestli by Parlament vůbec měl tento případ řešit.
Audity Evropské komise zabývající se možnými střety zájmů při čerpání prostředků EU musí být rychlejší, aby trest mohl přijít dostatečně brzy. Uvedla to předsedkyně výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu (CONT) Monika Hohlmeierová.
Nově zvolený pirátský europoslanec Mikuláš Peksa se chce v Evropském parlamentu zaměřit na rozvoj a regulaci umělé inteligence, ale i na prosazování zelenější ekonomiky. Ta je podle něj příležitostí i pro české firmy. Evropskou unii kritizuje především za slabou zahraniční politiku, která pramení ze zásady jednomyslného hlasování v Radě.
Najít v Evropském parlamentu většinu pro přijetí rezoluce, která požaduje tvrdý postoj vůči Turecku, bylo snadné. Najít jednomyslnou shodu mezi 27 členskými státy je ale téměř nemožné.
Svého slyšení před europarlamentními výbory se dočkala i česká eurokomisařka a kandidátka do nového kabinetu Evropské komise Věra Jourová. Chce zajistit transparentnější legislativní proces EU, zlepšit boj s dezinformacemi, a v otázce právního státu měřit všem stejným metrem.
Premiér Babiš se nechal slyšet, že zpráva o nabídce portfolia od budoucí předsedkyně EK von der Leyenové pro českou kandidátku Věru Jourovou je stará, nepotvrzená informace. Zisk portfolia týkajícího se právního státu by byl podle premiéra pro Česko prestižní záležitostí. Ministr zahraničí Petříček však sdělil ČTK, že zájmem Česka je zisk ekonomického portfolia či postu místopředsedkyně Komise.
Druhé plenární zasedání nově složeného Evropského parlamentu se bude točit především kolem hlasování o jmenování kandidátky Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise. Ve Štrasburku se zároveň předá pomyslná štafeta mezi předsednickými zeměmi.
Nově i staronově zvolení čeští europoslanci obsadí coby řádní členové či náhradníci téměř všechny opětovně ustavené europarlamentní výbory a podvýbory. Český hlas bude zcela chybět ve výboru pro zahraniční věci, výboru pro rozvojovou spolupráci a ženská práva.
Zkušená politička, která se bude zasazovat o silnou EU, ale také ministryně obrany, která je v Německu kritizovaná za neschopnost. Tak hodnotí nominantku na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou čeští politici.
Příští úterý bude poprvé jednat Evropský parlament v novém složení. Česko v něm bude v příštích pěti letech zastupovat opět 21 poslanců, kteří se na základě svých národních stran rozdělí do parlamentních frakcí.
Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se ve „volebním“ květnu z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Před evropskými volbami nechtěli čeští Piráti konkrétně uvést, do které evropské frakce mají v plánu vstoupit. Nabízela se zejména frakce Zelených, ale i liberální ADLE, jejíž součástí je i vládní hnutí ANO. Po včerejším vyjednávání je situace jasnější.
Mikuláš Peksa úspěšně kandidoval ve volbách 2019 za Pirátskou stranu ze třetího místa. Získal 9 594 hlasů…
Piráti nyní nemají zástupce v Evropském parlamentu. O zisk křesel sice usilovali již v roce 2014, nepodařilo se jim však překročit 5% hranici. Pokud se do europarlamentu tentokrát dostanou, mohou se připojit k frakci Zelených nebo k zatím neznámé nové formaci.
Evropský plán na zdanění digitálních gigantů ztroskotal kvůli odporu některých členských států. Komise proto navrhuje, aby Rada EU rozhodovala o této oblasti kvalifikovanou většinou. Země V4 nový způsob hlasování odmítají a digitální společnosti chtějí místo toho danit po svém.
Piráti požadují, aby Evropská komise o případu údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) vznesla verdikt již před květnovými volbami do EP.
Myslím, že vytvoření evropské armády většina států podporuje a také že to má většinovou podporu obyvatelstva i v pseudoneutrálních státech jako je Rakousko či Finsko, říká garant zahraniční politiky Pirátů Mikuláš Peksa.
