Nedělní minisummit, kterého se zúčastnilo 16 členských zemí EU, nepřinesl v řešení migrační otázky jednoznačné výsledky. Jaké byly postoje a návrhy jednotlivých lídrů?
V neděli se v Bruselu sejde minisummit evropských zemí k otázce migrace. Země Visegrádské skupiny včetně Česka se ho nezúčastní. Důraz kladou na nadcházející „velký“ summit EU, který se chystá na konci příštího týdne.
Diskuse o reformě azylové a imigrační politiky EU jde do finále. Již ve čtvrtek se sejdou v Bruselu lídři EUí, od kterých se očekává, že se shodnou na kompromisu. Podle odborníka Hrabálka na tom má podíl i situace v Německu.
ČR se také zúčastní neformálního summitu o migraci v Bruselu před oficiálním summitem EU příští týden. O migraci se bude jednat i na dnešním summitu V4, kam zavítá rakouský kancléř, který s Visegrádem sdílí podobný pohled na věc.
Ještě než se v Bruselu sejdou zástupci celé osmadvacítky, aby jednali o otázkách migrace, bude se v hlavním městě EU radit Německo, Rakousko, Francie, Itálie, Španělsko, Řecko a Bulharsko.
Setkání lídrů Německa a Francie se neslo v duch posílení zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky EU a zamýšlené reformy eurozóny.
Migrace bude jedním z hlavních témat summitu EU, který se bude konat 28. – 29. června 2018 v Bruselu. Diskuse se bude týkat nového opatření pro boj s migrací, další pomoci libyjské pobřežní stráži nebo kroků proti přesunům migrantů mezi členskými státy EU.
Jednostranné kroky v oblasti migrace by podle Angely Merkelové mohly vést k dominovému efektu a mohly by mít negativní dopad na EU. S dalšími unijními státy proto bude jednat o tom, zda vracet některé migranty rovnou z německých hranic.
Pašerácký gang byl dnes odsouzen na 25 a méně let vězení za přepravu migrantů z maďarsko-srbských hranic do západní Evropy v nebezpečných podmínkách. Protistrana požadovala doživotí. To maďarský soud zamítl, podle něho šlo o „vědomé opomenutí“ a „jednání v afektu“.
Migrační krize, která Evropu zasáhla před třemi lety, se už podle Bruselu nesmí opakovat. Evropská komise proto plánuje ztrojnásobit investice na zabezpečení vnějších hranic Unie.
Brusel by neměl zasahovat do života obyvatel unijních zemí tam, kde to nemá jasný přínos, prohlásil dnes nizozemský premiér na půdě Evropského parlamentu. Zároveň vyzval EU k větší jednotě,
Rakouští a italští politici se zastávají rozhodnutí italské vlády odklonit plavidlo Aquarius s více než 600 uprchlíky na palubě. Evropský parlament chce co nejrychlejší reformu evropských pravidel pro azyl. Evropská komise přidělí více peněz na migrační politiku.
Španělsko přijme loď s 629 uprchlíky, kterou Itálie a Malta odmítly. Evropská krajní pravice se zastala italské vlády, zatímco Evropská komise a úřad pro uprchlíky chválí postoj nové španělské vlády. Na lodi Aquarius dochází zásoby a situace se horší.
Členské země by se měly samy rozhodovat, jak přispějí k řešení migrační krize, říká německá kancléřka. Český premiér Babiš odmítá, že by Česko mohlo neochotu přijímat uprchlíky kompenzovat finančními příspěvky.
Podle německé kancléřky k zastavení migračních toků nepostačí pohraniční stráž. Je třeba bojovat s příčinami, kvůli kterým lidé odcházejí ze svých zemí. Unie by podle ní měla mít také společný azylový úřad, který by působil hlavně na vnější hranici EU.
Rakousko se v přípravách na své předsednictví zaměřuje na posílení vnějších hranic, oživení evropského hospodářství a spolupráci s Balkánem. Podle Komise na to bude nový evropský rozpočet připraven. Rakousko také v září chystá summit k azylové politice.
Evropská unie musí pomoci Itálii vypořádat se s příchody migrantů ze severní Afriky, v opačném případě se země bude nucena poohlédnout po jiných řešeních. Prohlásil to dnes nový italský ministr vnitra Matteo Salvini,
Zlu se teď říká „Marakéšská politická deklarace“ a „Marakéšský akční plán“, „Globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci“ a „Globální pakt o uprchlících“. Pravdě se říká „bruselská propaganda“. Povídal to mluvčí prezidenta.
