Jednání mezi EU a Velkou Británií pokročila vpřed a na stole leží nový návrh dohody. Rozhovory o brexitu však rozhodně nekončí, stále je nutné vyřešit otázku irských hranic či roli unijního soudu.
EU a Spojené království by se už brzy mohly dohodnout na podmínkách přechodného období, které nastane po brexitu. Stále však ještě není dojednána samotná „rozvodová smlouva“.
Čas na jednání o brexitu se neúprosně krátí a tak je potřeba nahradit slova konkrétními činy, vzkázal dnes Juncker Mayové. Komplikace představuje zejména budoucnost hranic mezi Irskem a Severním Irskem. Naopak otázka práv občanů po brexitu by mohla být brzy vyřešena.
Jednání o brexitu mezi EU a Velkou Británií pokročila do druhé fáze. Pomalu se začíná řešit podoba budoucích vzájemných vztahů. Jak si je představuje Česká republika?
Problematika irských hranic se stává klíčovou otázkou rozvodového řízení mezi Evropskou unií a Velkou Británií. Dnešní návrh Komise by podle Londýna mohl oslabit ústavní celistvost Spojeného království, sám ale zatím nepřišel s jiným řešením.
Londýn žádá o tři různé skupiny oblastí budoucích vztahů. To je ale podle Barniera i Tuska iluzorní představa, protože si tím Britové vybírají jen oblasti, které jsou pro ně důležité. Macron dnes připustil, že by Británie mohla zůstat v celní unii. Britští labouristé s tím souhlasí, vláda premiérky Mayová je proti tomu.
Juncker se stal před čtyřmi lety tzv. spitzenkandidatem lidovecké frakce Evropského parlamentu a následně také předsedou Komise. Bude jeho nástupce vybrán stejným způsobem? Právě tuto otázku položil Donald Tusk premiérům a prezidentům zemí EU. Odpovědět mají na pátečním summitu.
Podle francouzského prezidenta se musí přeskupit politická mapa EU. Evropská politika je podle něj nyní nesoudržná. Unie by také podle něj měla být efektivní ve vyjednáváních o brexitu a neplýtvat energií.
Londýnu se nezamlouvají podmínky, které mají platit v přechodném období poté, co Velká Británie vystoupí z Evropské unie. Pokud se ale obě strany nedohodnou včas, žádné přechodné období nebude, varoval dnes unijní vyjednavač.
Britská premiérka Theresa Mayová má jasno. Celní unii jako alternativu ke členství po odchodu své země z Unie odmítá. A není sama.
Včera si v Bruselu vyměnili své názory český premiér s předsedou Komise a dalšími členy unijní exekutivy. Ke konkrétnímu řešení v otázce migrace nedospěli, nebo jej nechtěli prozradit. Jablkem sváru byla také budoucnost dlouhodobého unijního rozpočtu, evropské dotace nebo otázka eura, které zatím Česko nechce přijmout. Dostalo se i na brexit.
Ve dvou minutách se unijní sedmadvacítka dohodla na přechodném období po brexitu. Potrvá od 29. března 2019, kdy má Británie oficiálně vystoupit, až do konce roku 2020. Během této doby budou muset Britové dodržovat unijní pravidla, ačkoliv již na jejich vytváření nebudou mít vliv. Návrh Londýna na dvouletý přechod neprošel.
Po dlouhých měsících vyjednávání o klíčových bodech vystoupení Británie z EU nebylo dosaženo žádného výrazného posunu. Evropský parlament proto odmítá, aby se nyní začalo jednat o přechodných ustanoveních či budoucích vztazích Unie a Spojeného království. Jednání o brexitu také komplikuje nejednotnost lídrů britských konzervativců.
Od summitu Evropské rady přes hlášky Miloše Zemana až po rezignaci francouzských ministrů. To vše nabízí dnešní cesta Napříč Evropou včetně zastávky u španělských socialistů.
Dvě hlavní postavy budoucího vyjednávání o brexitu se dnes sešli v Bruselu, aby oficiálně zahájili diskusi o odstoupení Británie z EU. Michel Barnier a David Davis se mimo jiné shodli na tom, že je nutné vyřešit co nejrychleji irské hranice.
Členské země EU vydaly prohlášení, podle kterého litují, že Spojené království přestane být členem EU, ale na proces vyjednávání jsou připraveny.
Evropská unie má za sebou poměrně těžký rok, ve kterém se objevila témata starší, ale i nová. Server EurActiv přináší přehled těch nejzásadnějších, se kterými se unijní lídři museli během minulých dvanácti měsíců popasovat. Zároveň se jedná o oblasti, kterým se pravděpodobně nevyhnou ani v roce 2017.
Prezidenti a premiéři zemí EU se minulý týden na summitu zabývali mimo jiné katastrofální humanitární situací v Sýrii. Mezi další zprávy patřilo spuštění evropského navigačního systému Galileo. Co dalšího se dělo? Podívejte se na náš přehled.
