Po dlouhých letech vyjednávání zná EU podobu nové zemědělské politiky. Jaké jsou její hlavní cíle? Proč je potřeba podporovat zemědělce? A zasáhne nová vláda do českého plánu na rozdělení zemědělských dotací? V podcastu Evropa zblízka odpovídá europoslankyně Michaela Šojdrová.
Do konce listopadu mělo Česko splnit evropská pravidla o tzv. dvojí kvalitě. Podařilo se to ale jen částečně, Čechy tak možná opět čekají oplétačky s Evropskou komisí.
Evropští poslanci dnes v debatě o násilí páchaném na ženách v Evropské unii vyzvali Česko a pět dalších členských zemí, aby neprodleně ratifikovaly Istanbulskou úmluvu, která se zaměřuje na boj s domácím a sexuálním násilím.
Europoslanci dnes v konečném hlasování schválili reformu společné zemědělské politiky, která bude ovlivňovat podobu zemědělství v členských zemích evropského bloku v pětiletém období od roku 2023 a určovat způsob přerozdělování evropských zemědělských dotací.
Do roku 2030 se má snížit spotřeba pesticidů napříč Evropou na polovinu. Ustojí čeští zemědělci toto omezení? Podle studie by kvůli tomu musela ČR dovážet více potravin z jiných zemí.
Židovská populace v EU se postupně zmenšuje, její členové byli navíc častým terčem nenávisti během pandemie covidu-19. Evropská unie nyní přichází s novou strategií, která má Židům pomoci a podpořit jejich život na starém kontinentě.
I když jsou vztahy mezi Evropskou unií a Tureckem špatné a s odchodem Angely Merkelové by se mohly ještě zhoršit, nelze popřít, že Evropa zemi prezidenta Erdogana potřebuje. Novou společnou výzvou bude migrace z Afghánistánu.
V roce 2019 usedla na pět let do Evropského parlamentu nově složená jednadvacítka českých europoslanců a europoslankyň. Přinášíme stručné shrnutí jejich dosavadní práce a témat, kterým se věnují.
Slepice, králíci, prasata a další hospodářská zvířata by po roce 2027 neměla být chována v klecích. Požadují to europoslanci ve své čerstvě schválené rezoluci.
Nové zkušenosti a přátelství, zážitky na celý život, otestování svých dosavadních znalostí a dovedností, osamostatnění i nalezení sebe sama. To jsou zkušenosti, se kterými se domů vrací dobrovolníci z Evropského sboru solidarity.
Chystáme se zahájit nový program Erasmus+ pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport (2021–2027). Tento věhlasný program, symbol evropské integrace, naváže na úspěchy svých předchůdců v uplynulých třech desetiletích.
Organizace na pomoc seniorům, ohroženým dětem či lidem v nouzi dnes znovu vyzvaly vládu, aby přehodnotila svůj záměr přesunout část evropských peněz na sociální projekty, zaměstnanost a vzdělávání do investic.
Erasmus není jediný program, který mladým lidem umožňuje vyrazit na zkušenou do zahraničí. Evropský sbor solidarity podporující dobrovolníky funguje již čtyři roky. S novým programovým obdobím 2021-27 dostane i nový kabát, podíl na tom mají i Češi.
Zástupci unijních zemí se dnes shodli na rozšíření běloruského sankčního seznamu o prvních sedm institucí či firem. Dnes také převzala v Evropském parlamentu Sacharovovu cenu za svobodu myšlení Svjatlana Cichanouská, jedna z vůdkyň běloruské opozice. EU by podle ní měla odvážněji podporovat boj za demokracii a lidská práva v Bělorusku.
Společná zemědělská politika bude zelenější. Farmáři budou muset v souladu s unijní Zelenou dohodou lépe pečovat o půdu, krajinu a svá zvířata. Přesné podmínky se teprve dojednávají.
Malé, střední a rodinné farmy produkují mnohdy jedinečné lokální potraviny a udržují venkov při životě. Zatímco v některých zemích se dočkávají adekvátní podpory, v ČR si drobní farmáři stěžují na velmi náročné podmínky.
„Nechceme vytvořit žádné ministerstvo pravdy, svoboda slova je stěžejní. Nepodpořím nic, co by ji podkopalo. Na druhou stranu nemůžeme dovolit, aby byla naše společnost manipulována.“
Evropský parlament nedávno hlasoval o své pozici k reformě společné zemědělské politiky EU. Poslanci chtějí prosadit přísnější ekologické požadavky a také dotační stropy pro agrární holdingy. Nová pravidla by měla dopadnout i na Agrofert, potvrzuje v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslankyně Michaela Šojdrová.
