Proces discharge, tedy schvalování účetní závěrky unijních institucí, by neměl být omezen jedním rokem, ale měl by představovat běh na dlouhou trať. Instituce, jejichž hospodaření prochází kontrolou, by se měly z chyb poučit a do budoucna zlepšit svůj přístup k vynakládání peněz z rozpočtu EU. I na to upozorňuje zpráva o hospodaření Evropské komise, kterou nedávno schválili europoslanci.
Deseti národním parlamentům se nelíbí nová pravidla na vysílání pracovníků, se kterými nedávno přišla Evropská komise. Vystavily jí proto tzv. žlutou kartu, kterou zavedla Lisabonská smlouva. Poslanci ji mohou využít, pokud se obávají, že návrh porušuje pravidla subsidiarity.
Evropští poslanci dnes kolem poledne schválili udělení rozpočtového absolutoria Evropské komisi. Přihlásili se tak k novému přístupu k rozpočtu EU, který se opírá o flexibilitu, lepší zaměření na výsledky a v neposlední řadě i na lepší kontrolu a nižší počet priorit.
Firmy by měly svým pracovníkům, které dočasně vysílají do zahraničí, platit stejnou odměnu, jakou dostávají pracovníci v dané hostitelské zemi. Navrhuje to Evropská komise. Za novou směrnici se staví západoevropské státy, Maďarsko a Polsko jsou naopak proti. Kritika zní i z českých podniků.
Česká europoslankyně (ANO/ALDE) Martina Dlabajová ve svém komentáři nastiňuje, jak by podle ní mělo být pohlíženo na evropský rozpočet. Svou vizi promítla do zprávy o udělování rozpočtového absolutoria, jejíž vypracování měla jako členka rozpočtového výboru Evropského parlamentu na starost. Zpráva byla výborem minulý týden schválena. Jak vypadá její „novátorský“ pohled?
Europoslanci ve výboru pro rozpočtovou kontrolu budou dnes v Bruselu posuzovat, jak se Evropské komisi dařilo hospodařit s rozpočtem EU v minulých letech. Bez ohledu na to, jak to celé dopadne: jak proces udělování rozpočtového absolutoria, který probíhá v unijních institucích, vlastně vypadá? Jaká je role Evropského parlamentu? Existuje nějaká paralela na národní úrovni?
Směrnice, která by měla podle Evropské komise lidem vyslaným za prací do zahraničí zaručit stejnou odměnu, jakou pobírají domácí pracovníci, nepřinese větší spravedlnost, ale naopak se může podepsat na konkurenceschopnosti firem z ekonomicky slabších zemí. Podle české europoslankyně Martiny Dlabajové, která spolu s dalšími kolegy v Evropském parlamentu nová pravidla kritizovala, se to může týkat i České republiky. Proti návrhu se staví i čeští zaměstnavatelé.
Čerpání peněz z evropského rozpočtu doprovázejí rok co rok opakující se chyby. V mnoha případech za ně mohou členské státy, které za dohledu Komise spravují téměř 80 % finančních prostředků EU. Jejich zodpovědnost za řešení problémů by proto měla být větší. Na včerejším jednání výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) na to upozornili i někteří čeští europoslanci.
Z evropského rozpočtu by se měly podporovat takové projekty, které jsou v souladu s cíli, jež si EU v minulosti stanovila. Současně musí být rozpočet flexibilní, aby jej Unie mohla využít i v případě neočekávaných událostí, jakým je například migrační krize. V rozhovoru pro EurActiv to uvedla česká europoslankyně Martina Dlabajová, která dnes v Evropském parlamentu předkládá zprávu o hospodaření Evropské komise za rok 2014.
Aby mohla EU fungovat a realizovat v členských státech důležité projekty zaměřené například na podporu ekonomiky, zajištění udržitelného růstu či posílení bezpečnosti, jsou k tomu zapotřebí finanční prostředky. Ty EU čerpá ze společného rozpočtu. Jak ale rozpočet vzniká a jak probíhá jeho kontrola?
Češi pobývající během květnových voleb v zahraničí, nebudou moc volit z české kandidátky pro eurovolby, brání jim v tom stávající znění volebního zákona. Pokud se nicméně budou nacházet na území EU, budou moci vybírat z kandidátky dané země. Podle specialisty na volební právo Marka Antoše ale nejde o protiústavní situaci, ze zahraničí nejde volit také například v komunálních či senátních volbách, upozorňuje.
ČR si na rozdíl od jiných států, které k Unii přistoupily současně nebo před ní, nedokázala vybudovat postavení aktivního, respektovaného a vlivného partnera, uvádí se v programu hnutí ANO pro nadcházející eurovolby. Právě to by chtělo ANO po příštích volbách změnit. V dokumentu se také mimo jiné dočteme, že stanovení data pro přijetí eura je předčasné. V čele kandidátky bude bývalý český eurokomisař Pavel Telička.
Podle grémia ČSSD by měl vést kandidátku sociálních demokratů pro volby do Evropského parlamentu levicový sociolog Jan Keller. Jak řekl redakci europoslanec Richard Falbr (ČSSD), jedná se o velmi dobrou volby. ČSSD by mělo kompletní kandidátku představit na přelomu ledna a února.
Šest ze sedmi současných europoslanců ČSSD už dalo najevo, že by chtělo v Evropském parlamentu působit nadále. O své kandidatuře informoval EurActiv i dosavadní člen výboru pro zaměstnanost a sociální věci Richard Falbr. K EU je prý v některých aspektech kritický. Vadí mu hlavně nedodržování pravidel.
