Česká vláda ve středu 18. prosince schválila aktualizovaný národní energeticko-klimatický (NKEP), který má určovat českou cestu ke splnění společných evropských cílů do roku 2030 a výhledově i do roku 2050.
Emise z energetiky v Česku loni klesly meziročně o 16 procent. Hlavním důvodem byl nižší vývoz elektřiny vyrobené z uhlí, pomohlo také snížení spotřeby a rozvoj obnovitelných zdrojů energie.
Cíle směrnice o využití obnovitelných zdrojů energie, kterou v úterý schválil Evropský parlament, jsou podle analytiků příliš ambiciózní. Problémy čekají u většiny evropských zemí včetně Česka. Podíl čisté energie na celkové evropské spotřebě má do roku 2030 činit 42,5 procenta.
Cena zemního plynu se vyšplhala na svá historická maxima. Jen za poslední rok vzrostla jeho cena 4,5x. Toto skokové navýšení řeší plán Evropské komise REPowerEU. Jedním z jeho základních pilířů je mimo jiné i rychlejší zavádění čisté energie.
Svaz moderní energetiky kritizuje ministerstvo průmyslu a obchodu, že proti původním plánům nevypíše nové výzvy pro podporu akumulace energie, elektromobility a obnovitelných zdrojů.
Restart ekonomiky po koronaviru je podle Evropské komise příležitostí, která může vést k zelenější budoucnosti. Důležitou roli…
Bez aktivního přístupu může Česko přijít o evropské peníze na podporu nových obnovitelných zdrojů energie. Na dnešní on-line tiskové konferenci se na tom shodli zástupci oborových asociací.
Českou ekonomiku zasaženou pandemií covid-19 pomohou rozhýbat takzvané zelené investice do moderní energetiky a energeticky úsporných staveb. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedli zástupci oborových asociací.
V Evropě sílí hlasy, které podporují prosazování Zelené dohody pro Evropu, a to navzdory současné krizi. Jsou mezi nimi i ředitelé velkých společností.
Česká vláda dnes schválila energeticko-klimatický plán, ten počítá s nárůstem podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie do roku 2030 na 22 %. Podle některých senátorů či Komory obnovitelných zdrojů energie to ale nestačí.
Do konce příštího roku musí Česko dosáhnout více než 51 petajoulů nových úspor energie. Pro srovnání − jde o podobné množství energie, jaké elektrárna Dukovany vyrobila za loňský rok, a také zhruba o pětinu tuzemské roční spotřeby.
Národní klimaticko-energetický plán pro rok 2030 má své mezery, Českou republiku na to upozornila Evropská komise. Unijní exekutiva doporučuje ČR zvýšit podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů a také nastavit ambicióznější cíle týkající se energetické účinnosti.
Čistší doprava, úspornější budovy, ale také větší podíl obnovitelných zdrojů energie. Právě tak by mohla vypadat cesta České republiky směrem k nízkouhlíkovému hospodářství.
Nastává konec doby uhelné a Česko se musí poohlížet po nových zdrojích energie. V souvislosti s rostoucími požadavky v oblasti ochrany klimatu se nabízí zejména obnovitelné zdroje, jejichž podpora ale v tuzemsku podle odborníků pokulhává.
Glopolis, Hnutí Duha a další organizace vyčítají Ministerstvu průmyslu a obchodu strukturu českého energeticko-klimatického plánu, který vyžaduje EU. Nelíbí se jim především plánovaný podíl obnovitelných zdrojů.
Přítok evropských dotací do ČR čeká na konci desetiletí útlum. Stát se chystá na přechod ke zvýhodněným úvěrům, které by dotace doplnily. Rozjíždí se už v oblasti energetických úspor.
Státy EU a europoslanci vyjednávají předpisy pro podporu obnovitelných zdrojů v EU. Jedním z velkých témat jsou i energetické komunity, které mají lidem umožnit vlastnický podíl na větších zdrojích. Konkrétní obrysy jsou ale zatím nejasné.
Výrobci elektřiny z OZE by měli do budoucna ztratit část výhod, jako je preferenční přístup do sítě. Měnit se bude také podpora. Zelené zdroje jsou už však na přechod do dospělosti poměrně připravené. Víc by se měly podle Evropské komise rozvíjet také ve výrobě tepla. Zástupci sektoru OZE to vítají, podle Teplárenského sdružení ale evropské návrhy nebudou v praxi fungovat.
