Instituce EU zahájily po červnových volbách nový pětiletý funkční cyklus. Ačkoli oficiálně začal 16. července, skutečné legislativní práce se rozbíhají teprve teď. Klíčovým hráčem v tomto procesu bude nová Evropská komise, kterou opět povede Ursula von der Leyen. Co přinese její druhý mandát?
Západ by měl povolit Ukrajině vyslat střely dlouhého doletu na vojenské cíle na ruském území, aby umožnil efektivnější obranu proti ruské agresi. Shodli se na tom dnes poslanci Evropského parlamentu (EP) v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů.
Návštěva ruského a čínského prezidenta nebo uvolnění vízových omezení pro vstup ruských občanů. Právě těmito kroky uvedlo Maďarsko své předsednictví Rady Evropské unie, které odstartovalo 1. července. Obratem si vysloužilo kritiku od evropských politiků. Pozornost se nyní upíná k podzimu, kdy začne skutečná práce.
První kolo povolebních vyjednávání uvnitř Evropského parlamentu je u konce. Poslanci se rozdělili do výborů a zvolili si jejich vedení, v čele toho zemědělského (AGRI) usedne Češka z ODS Veronika Vrecionová. Některé klíčové hospodářské výbory povedou nové tváře.
Česko posílá do Evropského parlamentu 21 osobností. Většina z nich zasedne ve stranách, které se nepodílejí na většinové koalici složené z lidovců (EPP), socialistů (S&D) a liberálů (Renew). Jejich vliv tak bude záviset zejména na jejich vlastní politické obratnosti.
Lidé žijí v obavách a nejistotě, rostou jim životní náklady a jsou pod tlakem, přiznala dnes v projevu ve Štrasburku dosavadní předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která se uchází o znovuzvolení do funkce.
První rezoluce nově složeného Evropského parlamentu (EP) se věnovala válce na Ukrajině. Europoslanci se shodli na nutnosti podporovat Ukrajinu a opětovně odsoudili ruskou agresi. Zkritizovali také předsedu zakládající frakce Patriotů pro Evropu Viktora Orbána za cestu do Ruska.
Většina českých europoslanců ve čtvrtek během klíčového hlasování v Evropském parlamentu nepodpoří předsedkyni Evropské komise (EK) Ursulu von der Leyen, která se uchází o znovuzvolení. Vyplývá to ze zjištění ČTK.
Podívejte se na debatu českých europoslanců, kteří si do Evropského parlamentu přináší zkušenosti z předchozího mandátu.
Češi si vybrali 21 europoslanců. 10 z nich se do bruselských a štrasburských lavic vrací, 11 tam míří poprvé. EURACTIV.cz přináší přehled, o koho jde.
Jak se dalo očekávat, z migrace se v Česku stalo vedle Green Dealu hlavní téma předvolební kampaně, přestože v mnoha jiných zemích se jedná o daleko palčivější problém. Co strany, hnutí a koalice s největšími šancemi proniknou do europarlamentu svým voličům slibují?
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu se téma bezpečnosti stalo jedním z hlavních motivů všech jednání na unijní úrovni. Co říkají české strany na společné budování obranných kapacit? A poslala by některá z nich unijní vojáky na Ukrajinu?
Europoslanci dnes schválili revizi směrnice o energetické náročnosti budov, podle které mají být všechny nové budovy postavené po roce 2030 nulové emise. Součástí legislativy je i konec používání kotlů na fosilní paliva v EU do roku 2040.
Odborníci upozorňují, že červnové volby do EP může ovlivnit Rusko. EP ve čtvrtek přijal rezoluci, v níž varuje před rizikem zahraničního vměšování do voleb.
Piráti budou ve volbách do Evropského parlamentu kandidovat se sloganem Odvaha pro Evropu, Evropa pro tebe….
Pokud jde o téma EU, máloco vzbudilo v Česku v posledních měsících tolik vášní, jako když prezident Petr Pavel v belgických Bruggách zmínil, že „musíme být připraveni v domácí diskusi zvážit různé návrhy, jak upravit rozhodovací proces EU“.
Přestože Evropský sbor solidarity nemůže posílat mladé dobrovolníky do konfliktních zón, do budoucna by mohli pomáhat například s rekonstrukcí poválečné Ukrajiny. Navrhují to europoslanci.
Pokud lidé necítí tlak ze zaměstnání, sami od sebe se v digitální oblasti vzdělávat nebudou, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
