Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte souhlasí s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, že je potřeba, aby se evropští spojenci více podíleli na pomoci Ukrajině. Rutte to dnes řekl na tiskové konferenci před čtvrteční schůzkou ministrů obrany NATO v Bruselu. Šéf aliance se na jednání poprvé setká s novým americkým ministrem obrany Petem Hegsethem.
Země EU dávají na obranu jen třetinu toho, co vynakládají Spojené státy americké. Ve své zprávě na to upozornil italský ekonom Mario Draghi.
Evropská unie chce mít se Spojenými státy pragmatické a konstruktivní vztahy, pokud se ale na ni nová americká administrativa „nespravedlivě“ zaměří, je EU připravena rázně reagovat. Uvedla to šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen.
Jak souvisí sójový párek s udržitelností? Přečtěte si webové vydání newsletteru Evropa zblízka, který navazuje na epizodu stejnojmenného podcastu s Martinem Ranningerem o českém a evropském trhu s rostlinnými náhražkami masa. Také se dočtete, co redakci tento týden zaujalo a pobavilo.
Premiéři 18 unijních zemí včetně Petra Fialy (ODS) před pondělním neformálním unijním summitem opět navrhují posílení podpory obranného průmyslu Evropskou investiční bankou (EIB).
Evropská unie a Severoatlantická aliance se podle šéfa NATO Marka Rutteho musí doplňovat, nikoli dublovat.
Obranu Ukrajiny nelze podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy odložit a čekat, je potřeba urychlit veškerá zásadní rozhodnutí. Sybiha to uvedl dnes v Bruselu, kde se setkal se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem.
Evropská unie sleduje blížící se americké prezidentské volby s obavami. Největší strach má Brusel z toho, co by případné vítězství Donalda Trumpa mohlo znamenat pro pomoc Ukrajině.
Všechny oči míří na Washington, kde v úterý (9. července) začíná třídenní summit NATO. Aliance tady oslaví 75. výročí od svého založení, žádné bujaré oslavy se ale kvůli napjaté globální situaci nečekají.
Evropskou komisi by měla znovu vést její dosavadní šéfka Ursula von der Leyen, shodli se podle agentury DPA hlavy států a premiéři trojice velkých evropských stran. V čele diplomacie sedmadvacítky by na základě dohody představitelů evropských lidovců, sociálních demokratů a liberálů měla být estonská ministerská předsedkyně Kaja Kallas.
Lídrům členských zemí EU se v pondělí (17. června) nepodařilo uzavřít dohodu o tom, kdo usedne v čele třech klíčových institucí EU. Redakce přináší podrobnosti.
Česko se ve čtvrtek a pátek (30. a 31. května) stane hlavním centrem debat o bezpečnosti Evropy. Tentokrát však jen neformálně. Mezi témata jednání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance by měla patřit především lepší koordinace pomoci pro Ukrajinu.
Ruské ostřelování neustává a ukrajinská protivzdušná obrana je děravá. Česko, Dánsko a Nizozemsko proto volají po tom, aby se Kyjevu dodalo víc munice a hlavně samotné protivzdušné systémy. Chtějí o tom dnes přesvědčit i další státy EU.
Summit lídrů zemí Evropské unie se dohodl na revizi víceletého unijního rozpočtu, jehož součástí je také finanční balíček pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur. Diskuse se vedla také o vojenských dodávkách Ukrajině, bezpečnosti, Blízkém východě i protestech zemědělců.
Šéfové vlád pěti zemí EU, včetně českého premiéra Petra Fialy, v otevřeném dopise vyzvali k další podpoře Ukrajiny, která se už skoro dva roky brání ruské ozbrojené agresi.
Neformální Evropská rada v Granadě ukázala, že plán na reformu a rozšíření EU zatím nemá jasné obrysy. Stejně tak potvrdila, že téma migrace zůstává v politických hrách silným trumfem.
V Evropském parlamentu to zase jednou jiskřilo, tentokrát kvůli nové migrační dohodě EU s Tuniskem. Zatímco jedna část europoslanců v ní vidí šablonu pro budoucnost, druhá upozorňuje na porušování lidských práv a volá po jejím zrušení.
Evropská unie podepsala s Tuniskem dohodu o strategickém partnerství, která by měla mimo jiné pomoci v boji s nelegální migrací. Podle lidskoprávní organizace Amnesty International ale může dohoda přispět k podpoře represivního chování tuniského prezidenta.
