Od letošního ledna platí v Rakousku zákon, který zavádí takzvanou indexaci rodinných dávek a daňových úlev pro cizince, kteří v zemi pracují, ale jejich děti tam nežijí. Indexace ovlivnila tisíce českých rodin, podle Evropské komise je zákon v rozporu s evropským právem.
Evropská populace stárne. A svět, ve kterém žije nová generace, se mění. Lidé se musí například přizpůsobovat digitalizaci. Dopady na sociální systém mají pomoci zmírnit evropské peníze.
ČR by měla zlepšit důchodový systém a zadávání veřejných zakázek. Také by měla podporovat atraktivitu učitelské profese a zapojit matky s dětmi, handicapované a méně kvalifikované osoby do trhu práce. Doporučila jí to unijní exekutiva.
Více než 200 tisíc Čechů pracuje v jiné členské zemi EU. Na jejich práva by měl nově dohlížet Evropský orgán pro pracovní příležitosti. Kritici však namítají, že se jedná o další zásah do národních kompetencí a že pracovní mobilita potřebuje spíše jasná a srozumitelná pravidla.
Pojem „zaměstnanec“ by v budoucnu mohla nahradit nová celoevropská definice „pracovníka“. Komise si od toho slibuje více práv pro pracující, zaměstnavatelům ale může přinést problémy.
Po více než jednom roce dohadů se evropské země shodují na budoucích pravidlech pro vysílání pracovníků. Kontroverzní směrnici však ještě musí schválit Evropský parlament, který se s Radou v několika bodech neshoduje.
Unie má zatím v oblasti sociální politiky jen omezené pravomoci, jsou však nezbytné pro fungování vnitřního trhu. Výraznější angažmá EU by s sebou přineslo významnější dopady, které mohou přinášet jak užitek, tak i ekonomické problémy.
Evropská komise otevřela debatu o sociální dimenzi EU. Co vlastně sociální politika zahrnuje, jak se vyvíjela na evropské úrovni a jaká je její budoucnost? Názory na další prohlubování sociální politiky EU se liší.
Západní země zavádějí povinné minimální mzdy. Uplatňují je však i na řidiče mezinárodní dopravy, což se nelíbí jak státům s nižšími mzdami, tak Evropské komisi. Chystá proto nová opatření.
Evropská komise v loni představila Novou agendu dovedností pro Evropu. Jejím cílem je zvýšit úroveň dovedností Evropanů, a vyřešit tak nesoulad mezi poptávkou na trhu práce a nedostatečnými schopnostmi nezaměstnaných. Agenda obsahuje konkrétní opatření, která EU postupně plní.
Pracovníci českých firem si mohou přivydělávat na projektech v zahraničí. Podniky přitom mají větší jistotu, že klient jejich práci ocení. Jednatelka elektromontážní firmy ale upozorňuje, že zaměstnanci mohou o zahraniční zakázky brzy přijít.
Dneškem končí Evropský týden odborných dovedností. Stovka akcí po celé Evropě měla jasný cíl – upozornit, že Evropanům chybí základní schopnosti a technické vzdělání. Do projektu se zapojila i Česká republika.
Vysílaní pracovníci se podle sedmi členských států EU stávají obětí sociálního dumpingu. Evropská komise proto navrhla revizi směrnice, která má problém vyřešit. Hilde Thysová z belgické organizace zaměstnavatelů však tvrdí, že revize může vytvořit překážku ve volném pohybu služeb a pracovníků.
Směrnici EU o prosazování předpisů v oblasti vysílání pracovníků schválila česká vláda s pětiměsíčním zpožděním. Evropská komise mezitím navrhla další změny.
Nový návrh směrnice o vysílání pracovníků, který letos na jaře představila Evropská komise, vyvolává vlnu emocí. Na jedné straně stojí západoevropské státy, které po revizi pravidel dlouhodobě volají, a na straně druhé země střední a východní Evropy. Ty se netají obavami, že nová pravidla ohrozí konkurenceschopnost nejen jejich, ale i EU jako celku.
Evropská komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová ve svém komentáři vysvětluje, jak chce Komise zvyšovat zaměstnanost mladých.
