Evropa se dál potýká s vysokými cenami energií, a zlepšení odborníci neočekávají. V čem spočívají největší překážky při boji s energetickou chudobou?
Nová SZP je již dojednána, její implementace nyní bude záviset na členských státech. Jak budoucnost českého zemědělství vidí kandidáti hlavních politických stran před říjnovým volebním kláním?
Česko by podle expertů mělo zdvojnásobit stávající podíl obnovitelných zdrojů energie. Vláda se ke zvyšování laťky staví opatrně, z opozičních politických stran však zaznívají i ambicióznější návrhy.
EU se zavázala k tomu, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 55 procent. Pokud chce takového cíle dosáhnout, bude muset dekarbonizovat ekonomiku. Experti upozorňují, že taková změna může posílit závislost Evropy na dodávkách energie z Ruska.
Za zasahování Evropského parlamentu do záležitostí České republiky a snahu ovlivnit sněmovní volby považuje premiér Andrej Babiš (ANO) rezoluci europoslanců, která odsuzuje jeho střet zájmů.
Sektor budov je energeticky náročný, podepisuje se jak na spotřebě energie, tak i na emisích. Investice do renovací mohou zabít hned dvě mouchy jednou ranou – pomohou ČR splnit její evropské závazky a zároveň popoženou českou ekonomiku vpřed.
Ozelenění českého průmyslu je výzvou na několik příštích let. Zafinancovat dekarbonizaci pomůže nový Modernizační fond a ČR už má plán, jak peníze z něj využije. Ne všichni jsou však s plánem spokojeni. Jak ČR hodlá prostředky investovat?
Česká republika má jedinečnou příležitost dekarbonizovat svůj průmysl. Otvírá se jí Modernizační fond s rozpočtem 150 miliard korun. Většina peněz půjde na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a modernizaci tepláren.
Na počátku týdne proběhl „videosummit“ mezi EU a Čínou. Jeho výsledek nepřekvapí – EU se k Pekingu postavila kriticky, zároveň ale vyzdvihla důležitost vzájemných vztahů. Nová studie ale ukazuje, že čínská politika si žádá tvrdší přístup. Cesta na Tchaj-wan může být prvním krokem.
Česko, Polsko a Maďarsko odmítáním povinného přerozdělování uprchlíků nesplnily své povinnosti plynoucí z práva Evropské unie. K tomuto závěru dnes dospěl Soudní dvůr EU.
Olomoucký kraj chce využít finance z evropských fondů mimo jiné na to, aby do regionu přilákal turisty. Investovat chce ale i do budování silnic nebo vysokorychlostního internetu.
Cesta ke klimatické neutralitě, kterou země EU schválily na prosincovém summitu Evropské rady, dopadne zejména na regiony ekonomicky závislé na těžbě a spalování uhlí. S „očištěním“ jejich ekonomik by měl pomoci nový transformační fond.
Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v prvním měsíci roku 2019 z českého pohledu v Evropě a především v Evropské unii odehrálo.
Opožděné platby nebo zrušení objednávky na poslední chvíli – právě to jsou příklady nekalých praktik uplatňovaných obchodními řetězci vůči zemědělsko-potravinářským producentům. V EU budou i díky snaze ČR zcela zakázány.
Když Evropská unie loni rozhodovala o udělení licence pro glyfosát, Česká republika kontroverzní herbicid podpořila. Nyní ale sama jeho používání výrazně omezuje.
Zemědělství trápí stárnutí farmářů a mladší se do agrárního sektoru příliš nehrnout. Příčinou je omezený přístup k půdě, migrace z venkova do měst i negativní mediální obraz.
O GDPR toho v poslední době bylo řečeno opravdu hodně. A nám nezbývá nic jiného, než se k této debatě přidat.
Za nedodržování evropského nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) hrozí pokuty v řádech milionů korun, podle KDU-ČSL by se však neměly vztahovat na obce, úřady a neziskové organizace. Otázkou zůstává, zda by zrušení pokut bylo v souladu s nařízením. Expertka na GDPR si to nemyslí.
