Co přináší plán na zaplacení vyzbrojení Evropské unie, který minulý týden představila šéfka Komise von der Leyen a který posvětili lídři unijních zemí na mimořádném bezpečnostním summitu? Co bude následovat? A jakou roli v tom sehrají banky?
Kolem programu Evropské komise na „znovuvyzbrojení“ Evropy podle náměstka ministra financí Marky Mory zatím panuje řada nejasností. On sám by se nebránil, kdyby se v novém dlouhodobém rozpočtu EU přesunula do obrany část peněz dnes určených na kohezi nebo zemědělství.
Evropská investiční banka (EIB) pomáhá členským zemím EU financovat modernizační projekty, jako je třeba posílení energetické infrastruktury nebo železniční sítě. Vzdálené jí ale nejsou ani investice do obrany a bezpečnosti – letos je chce dokonce zdvojnásobit.
Skupina Evropské investiční banky (EIB) loni v Česku podpořila projekty za 1,88 miliardy eur (47,5 miliardy korun). Zhruba polovina celkové částky směřovala do rozvoje železniční infrastruktury, uvedl dnes na tiskové konferenci v Praze viceprezident EIB Kyriacos Kakouris.
Rozporuplné výroky vládních představitelů i názory politiků dál provázejí debatu o přijetí eura, kterou spustil svým novoročním projevem prezident Petr Pavel.
Česko po 13 letech převzalo předsednictví Rady EU. Pod mottem „Evropa jako úkol“ se zaměří zejména na Ukrajinu a energetiku. Podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka se chce se stejným nasazením ujmout veškeré další agendy, kterou bude mít na stole.
Ve světle konfliktu na Ukrajině rezonuje potřeba zbrojit v Evropě více než kdy jindy. Až doposud přitom starý kontinent přistupoval ke zbrojařům odtažitě, například v taxonomii a financování obranného průmyslu. Teď to chce změnit.
Inflace v eurozóně dosahuje rekordních hodnot. Jak se to podepisuje na stavu eurozóny? Mělo by Česko splnit své závazky a do klubu společné evropské měny vstoupit? Sledujte diskusi serveru EURACTIV.cz.
Poslechněte si v novém díle podcastu Evropa zblízka záznam debaty o českém přístupu k euru s europoslancem Mikulášem Peksou (Piráti, Zelení/ESA), hlavní ekonomkou Raiffeisenbank Helenou Horskou a viceguvernérem ČNB Markem Morou.
Na přijetí eura neexistuje v nové vládě shoda, téma proto zůstává u ledu. Společná měna by ČR mohla pomoct dostat se na vyšší úroveň, země si ale napřed musí splnit řadu domácích úkolů. To samé musí udělat eurozóna, pokud chce přežít.
Eurozóna se dokázala poučit z minulých krizí, bohužel za cenu čím dál složitějšího systému pravidel, povinností a kontrolních procedur. Dopady případného přechodu Česka na euro jsou tak velmi nejisté.
Eurozóna není v dobré kondici, navíc prošla zásadními změnami, ČR by si proto měla velmi dobře rozmyslet, zda se chce do klubu vstoupit. Upozornil na to viceguvernér ČNB. S přijetím eura se však pojí i řada výhod.
