Svět prochází velkou digitální proměnou a technologie pronikají do všech oblastí našeho života. Ne všichni se ale změnám přizpůsobují stejným tempem. Mezery jsou i na straně státu a úřadů – modernizace státní správy pokračuje velmi pomalu. Jak nám může s digitální transformací pomoci EU?
Evropská unie letos zahájila Konferenci o budoucnosti Evropy – sérii diskusí a iniciativ, ve kterých se mají občané EU vyjádřit, jak si budoucnost sedmadvacetičlenného bloku představují.
Nabíječka by měla jít od poloviny roku 2024 použít na přenosná elektronická zařízení, jako jsou tablety, fotoaparáty, sluchátka, reproduktory a herní konzole. Europoslanci ale chtějí do legislativy, která se právě rodí v Bruselu, vložit daleko širší seznam zařízení.
Dostupnější léky i onkologická léčba, lepší screeningové programy či kontroly karcinogenů, plošné očkovací kampaně. Po tom všem volá Evropský parlament ve své nové zprávě. Doporučení okolo pití alkoholu nakonec „naředil“ politický kompromis.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Umělá inteligence pomáhá společnosti řešit problémy na poli dopravy, energetiky, zdravotnictví či bezpečnosti. S jejím rozvojem a uplatněním se však pojí rizikové technologie, jako je například rozpoznávání obličejů. Jakým způsobem by to měla řešit evropská regulace? Sledujte debatu serveru EURACTIV.cz.
Umělá inteligence zažívá obrovský rozvoj a stává se běžnou součástí životů, od internetových vyhledávačů až po fotoaparáty s rozpoznáváním tváří. Současně však tento svět skýtá i řadu nástrah. Jak může EU umělou inteligenci regulovat a zároveň těžit z jejího potenciálu?
Maltská lidovecká poslankyně Roberta Metsolaová, kandidátka nejsilnější lidovecká frakce, byla dnes zvolena novou předsedkyní Evropského parlamentu. Získala 458 hlasů z celkem 690 odevzdaných. Ve svém úvodním projevu připomněla odkaz Václava Havla.
Europoslanci se ještě nevzpamatovali ze smrti svého předsedy Davida Sassoliho a už je čekají velké změny, volí si totiž nové vedení. Česká republika má v předsednictvu europarlamentu silné zastoupení, a zřejmě to bude platit i nadále.
Internet nabízí politikům další prostor, ve kterém mohou cílit na své potenciální voliče. Digitální reklama ovšem skýtá v porovnání s billboardy u silnic nebo letáky vyšší rizika. Přispívá k tomu doba sociálních sítí a chytře nastavených algoritmů.
Nový impuls pro transatlantické vztahy je možná tady. Evropská unie a Spojené státy chtějí posílit vzájemnou spolupráci v oblasti technologií, digitální politiky a obchodu.
Firmy dokáží cílit reklamu na sociálních sítí na základě náboženství i sexuální orientace. Mikrozacílená reklama také umožňuje efektivně šířit dezinformace. Evropská unie by proto měla mít striktní regulaci, která tomu bude bránit, říká Marcel Kolaja v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Jak může Česko zlepšit digitální dovednosti společnosti? A co přinese nová evropská legislativa k digitálnímu prostředí, jako je Akt o digitálních službách nebo Akt o digitálních trzích? V podcastu Evropa zblízka odpovídá europoslanec Marcel Kolaja.
Přestože Spojené státy zůstávají pro Evropu nejdůležitějším partnerem, vzájemné vztahy dostávají trhliny. Na vině jsou vakcíny, odchod z Afghánistánu nebo nejnověji také diplomatický spor mezi USA a Francií kvůli nákupu ponorek.
Evropský parlament žádá moratorium na zavádění systémů rozpoznávání obličeje a vyzval k řadě dalších restrikcí v souvislosti s nasazováním umělé inteligence ve službách policejních a justičních orgánů.
Ochrana svobody slova a soukromí na internetu, omezení cílené on-line reklamy nebo odstraňování nelegálního obsahu. Právě těmito otázkami se již několik měsíců zabývají europoslanci a ministři členských států EU. Co konkrétního chtějí měnit?
V roce 2019 usedla na pět let do Evropského parlamentu nově složená jednadvacítka českých europoslanců a europoslankyň. Přinášíme stručné shrnutí jejich dosavadní práce a témat, kterým se věnují.
Digitalizace a volný pohyb dat v rámci férového trhu, který dobře chrání data uživatelů je prioritou nejen pro evropské instituce a členské státy, ale i pro společnosti samotné. Digitální agenda se totiž postupem času stává i diplomatickým tématem. Na které firmy cílí nový akt o digitálních trzích a co bude jeho klíčovým tématem? Co na to říkají české společnosti?
