„Naše srdce jsou vám stále otevřena.“ Tak zní vzkaz předsedy Evropské rady Donalda Tuska směrem k Britům, kteří se rozhodli opustit EU. Brexit už ale oficiálně běží, a pokud by Británie změnila svůj názor, musela by se s tím zřejmě obrátit na Soudní dvůr EU.
Špičky Evropské unie se po prvotním mlčení začínají vyjadřovat k víkendovým událostem, které se odehrály v Katalánsku. Reakce z Bruselu však budí rozpaky. Předseda Komise, Evropské rady i Evropského parlamentu zvolili velice mírný a k proběhlým násilnostem se příliš nevyjadřují.
Demokracie v Maďarsku je podle europoslanců v ohrožení a Komise musí začít jednat. Za jejich obavami stojí nový zákon, který omezuje Středoevropskou univerzitu sídlící v Budapešti.
Evropský parlament schválil priority pro vyjednávání o brexitu. Základem jsou čtyři svobody: volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Kromě toho má Británie splnit všechny své finanční závazky vůči Unii, umožnit pokračování společné bezpečnostní politiky a zaručit, že na hranicích s Irskem nezavede povinná víza.
Britská premiérka Theresa Mayová aktivovala článek 50 Smlouvy o Evropské unii. Na jeho základě spustil Londýn proces tzv. brexitu. Ať již se britská vláda s Bruselem dohodne na jeho podmínkách či ne, opustí Spojené království EU do dvou let. Co Brity k tomuto rozhodnutí vedlo a za jakých podmínek bude brexit probíhat? Přečtěte si podrobné otázky a odpovědi na toto téma.
Poslanci Evropského parlamentu se včera napříč politickým spektrem shodli, že je třeba rázněji odsoudit jednání turecké vlády, která stále pokračuje v rozsáhlých čistkách. Základem má být okamžité přerušení přístupových rozhovorů. Podle tureckého prezidenta však názor této instituce nemá žádný význam.
Poté co Komise minulé pondělí představila návrh, podle kterého se mělo řídit ukončení roamingových poplatků v EU, ho předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker nařídil po neúprosné kritice stáhnout a přepracovat.
