Jedním z největších „zabijáků“ v EU je rakovina, která je ročně zodpovědná za jedno ze čtyř úmrtí. Rakovině se přitom dá předcházet, a to až ve 40 procentech případů.
Poslední Evropská rada, která se konala na konci minulého týdne v Bruselu, byla v úterý v Evropském parlamentu terčem silné kritiky, a to hlavně v souvislosti s postojem k Turecku a západnímu Balkánu.
Kandidátka do čela Komise von der Leyenová v úterý dopoledne před europoslanci prezentovala své plány. Vyslovila se například pro nový evropský klimatický zákon, posílení sociálního rozměru Evropy nebo rychlejšího rozšíření Frontexu. Z reakcí europoslanců vyplývá, že zvolení rozhodně nemá zajištěno.
Summit Evropské rady, který již od včerejšího večera řešil personální otázky, byl dnes po poledni po dlouhém jednání bez výsledku přerušen. Lídři zemí EU se znovu sejdou zítra.
Itálie možná nominuje nynějšího předsedu Evropské centrální banky na předsedu Evropské komise. Podle zahraničních médií by mohl prolomit současnou patovou situaci nad výběrem nástupce Junckera.
Příští úterý bude poprvé jednat Evropský parlament v novém složení. Česko v něm bude v příštích pěti letech zastupovat opět 21 poslanců, kteří se na základě svých národních stran rozdělí do parlamentních frakcí.
Pirátský europoslanec Marcel Kolaja byl dnes zvolen kandidátem evropské skupiny zelených na kvestora Evropského parlamentu.
Šéfům států a vlád zemí EU se v noci na dnešek nepodařilo vyřešit složitou otázku nového obsazení klíčových funkcí v evropských institucích, v první řadě nového předsedy Evropské komise. Znovu se tak proto sejdou 30. června.
Podle Angely Merkelové není nutné najít shodu ohledně obsazení klíčových pozic v EU už dnes nebo zítra. Řešení se ovšem podle ní najde do ustavujícího zasedání nově zvoleného EP 2. července. Emmanuel Macron zdůraznil, že Francie bude hledat konstruktivní řešení.
Lídři členských zemí EU by měli co nevidět rozhodnout o tom, koho by si přáli vidět v křesle předsedy EK. Otázkou zůstává, jestli půjde o někoho ze spitzenkandidátů, nebo premiéři a prezidenti „vytáhnou z rukávu“ někoho jiného.
Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se ve „volebním“ květnu z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Rozdílné pohledy Paříže a Berlína na postup při obsazování klíčové funkce v čele Evropské komise byly dnes patrné hned z prvních vystoupení vrcholných představitelů Francie a Německa před dnešní neformální večeří lídrů unijních zemí v Bruselu.
Středoevropské země seskupené v takzvané visegrádské čtyřce (V4) budou navrhovat na post předsedy Evropské komise jejího současného místopředsedu a nedávného kandidáta na slovenského prezidenta Maroše Šefčoviče. Napsaly to dnes Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na několik zdrojů z okolí premiéra Andreje Babiše (ANO) a z Evropské komise.
Volby do Evropského parlamentu změnily dlouholetý status quo celoevropské politiky. Důsledkem oslabení tradičních stran levého i pravého středu zjevně bude rozšíření proevropské koalice o dalšího partnera či více partnerů, a tedy i složitější vyvažování a hledání názorových průniků a koalic.
Volby do EP čekají na Evropany už příští týden a kampaně vrcholí. V Bruselu se ve středu ve velké televizní debatě utkali kandidáti celoevropských politických stran na příštího předsedu Evropské komise, který by měl podle zvyklosti vzejít právě z eurovoleb.
Čeští europoslanci se v nyní končícím složení europarlamentu neztratili. Nezávislý bruselský server VoteWatch.eu, který dlouhodobě sleduje a analyzuje evropské politické dění, dnes zveřejnil svůj pohled na práci končícího europarlamentu.
V květnu letošního roku se v EU uskutečnily již deváté přímé volby do Evropského parlamentu. Češi si v nich zvolili 21 zástupců.
Největší evropská politická strana se ve středu v podvečer odhodlala udělat úkrok stranou. Maďarský Fidesz ze svých řad evropští lidovci nevyloučili, usmíření s premiérem Viktorem Orbánem se ale nekoná.
