„Domnívám se, že ve Visegrádské čtyřce hraje hlavní roli Maďarsko, v jehož šlépějích kráčí Polsko. Slovensko a Česká republika by měly jít po vlastní ose, dokud to ještě jde,“ uvádí v rozhovoru Renata Alt, německá poslankyně se slovenskými kořeny.
Zákaz cestování do EU pro občany západobalkánských zemí kvůli pandemii byl symbolickou „fackou“, která ukázala skutečný přístup Unie k regionu, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz odborník na politiku rozšiřování EU Michal Vít.
V roce 2021 bude maďarská vláda muset najít způsob, jak postavit ekonomiku zpět na nohy. Investovat by měla zejména do lidí, veřejných služeb i podnikatelského prostředí včetně digitální infrastruktury, píše Daniel Prinz z Harvard University.
V letošním roce se po nějaké době opět dostalo do popředí téma právního státu a jeho stavu v zemích Evropské unie. Vývoj jsme v průběhu roku sledovali, stejně jako vznik Úřadu evropského veřejného žalobce nebo iniciativy na ochranu lidských práv.
Úvahy o rozdělení na východ a západ pouze odvádějí pozornost od toho, co je skutečným problémem EU – tedy že to, jak vlády některých členských zemí pojímají demokracii a právní stát, není v pořádku, píše Pavlína Janebová z AMO.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes na bruselském summitu prolomili pat kolem budoucího sedmiletého rozpočtu a krizového koronavirového fondu, jejichž schválení dosud blokovalo Maďarsko a Polsko. Lídři se shodli na kompromisních pravidlech, za nichž bude čerpání unijních peněz podmíněno dodržováním principů právního státu. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel.
Lídři evropských zemí se na summitu snaží prolomit rozpočtový pat. Podle diplomatů má kompromisní návrh předsedajícího Německa šanci na úspěch. Výhrady má ale například Nizozemí či některé frakce v Evropském parlamentu. Ten by mohl rozpočet a fond obnovy schválit už příští týden, pokud balík lídři na summitu podpoří.
Na vrcholné schůzce lídrů, která začíná dnes, se pravděpodobně podaří překonat rozpočtový pat. Na stole je slibný kompromis ohledně mechanismu, který podmiňuje čerpání evropských peněz dodržováním principů právního státu. Podle kompromisu by měl o mechanismu nejprve rozhodnout Soudní dvůr EU.
Země Visegrádu by měly být podle prezidenta Miloše Zemana jednotné při podpoře Polska a Maďarska v jejich sporu s Evropskou komisí o unijní rozpočet. Zeman to řekl po dnešním jednání s polským prezidentem Andrzejem Dudou.
Obnova evropských ekonomik po pandemii se může díky národním plánům obnovy financovaným z evropských fondů stát předehrou…
Šest dní před zásadním summitem Evropské unie odmítají lídři Maďarska a Polska ustoupit ve sporu, který hrozí zablokovat unijní finance na příští rok. V ohrožení je tak i přijetí nových emisních závazků.
Evropská komise by v případě pokračování rozpočtové krize, kdy Budapešť a Varšava blokují dohodu o budoucí podobě unijních financí, mohla připravit mimořádný fond koronavirové pomoci ekonomikám bez Maďarska a Polska. Novinářům to řekl vysoce postavený činitel unijní exekutivy, podle něhož Brusel považuje vynechání Budapešti a Varšavy za krajní a dočasnou variantu.
Maďarsko a Polsko trvají na svém, veto sedmiletého rozpočtu Evropské unie a unijního fondu obnovy považují za nutné. Kvůli zablokovaným jednáním sílí v řadách Evropské lidové strany (EPP) hlasy volající po vyloučení členů hnutí Fidesz maďarského premiéra Orbána.
Maďarsko a Polsko by měly přestat blokovat schválení sedmiletého rozpočtu a fondu krizové pomoci ekonomikám a spolehnout se, že jejich případné námitky vyřeší Soudní dvůr Evropské unie. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v debatě s poslanci Evropského parlamentu.
Maďarsko a Polsko zablokovaly při dnešním jednání zástupců zemí Evropské unie přijetí rozpočtu na období 2021-2027. Oba státy nesouhlasí s tím, aby bylo vyplácení peněz z evropských fondů podmíněno dodržováním principů právního státu.
Maďarsko pohrozilo vetováním rozpočtu Evropské unie na období 2021-2027, informovala dnes agentura Reuters. Vládě premiéra Viktora Orbána vadí záměr podmínit vyplácení peněz z evropských fondů dodržováním principů právního státu. Podobný přístup má Polsko.
Komise představila vůbec první unijní plán boje proti diskriminaci LGBTIQ komunity, tedy leseb, gayů, bisexuálů, transsexuálů, intersexuálů a queer. V příštích letech se zaměří na potírání diskriminace a nenávistných projevů a posílení rodinných práv homosexuálů.
Maďarský zákon o vysokých školách, na jehož základě opustila zemi Středoevropská univerzita, porušuje právo Evropské unie. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr EU, podle něhož zavádí novela přijatá před třemi lety nepřípustné podmínky pro podnikání univerzit.
